Soupeření mezi Paříží a Londýnem může ohrozit konkurenceschopnost Evropy při obchodech s deriváty, s nimiž se obchoduje mimo burzy (OTC), varoval šéf francouzského regulátora akciových trhů. Trhy s deriváty (finanční instrumenty, jejichž cena se odvíjí od ceny tzv. podkladového aktiva, pozn. red.), jsou přitom velmi rozsáhlé. Některé z nich, například ty odvozené od hypoték, stály u zrodu současné krize.
Jean-Pierre Jouyet, šéf Autorité des Marchés Financiers, dohledu nad francouzskými finančními trhy, říká, že rozdílné pohledy obou zemí na regulaci obchodování s těmito produkty mohou zmařit snahu o nalezení evropského řešení. A to by podle něj přesunulo veškeré obchody do Spojených států.
"V USA, kde si tu hrozbu uvědomují, vytvářejí centralizované zúčtovací domy. V Evropě k tomu ale nedochází, protože existuje neshoda mezi Paříží, Londýnem a Frankfurtem," říká. Velká Británie by podle něj měla "akceptovat, že Paříž má svůj vliv" v byznysu při zúčtování derivátů denominovaných v eurech.
"Pokud se Evropa nedohodne nebo pokud se rozhodnutí zpozdí, rozběhne se obchodování prostřednictvím amerického zúčtovacího systému. Mají technologii, vědí, jak na to, a budou mít regulaci," dodal Jouyet.
Evropská komise přitom k výraznější standardizaci obchodování na OTC trzích a k většímu využívání zúčtovacích center vyzývá. Americká administrativa se touto cestou už vydala.
Zúčtovací centrum se do dvoustranného obchodu zapojí tehdy, když jeden z obchodníků neplní, a zaručí, že transakce bude dokončena. Dnes to tak nefunguje, což vystavuje firmy - i širší finanční systém - tzv. riziku protistrany, tedy například nedodržení závazků.
O zřízení clearingového centra, ale pouze úvěrových derivátů, nyní v Evropě usilují Eurex Clearing, vlastněný frankfurtskou Deutsche Börse, a americká ICE. Podle Evropské komise mají být spuštěny nejpozději do konce července.
Francouzské obavy z britské dominance nad mimoburzovními trhy se objevily v dokumentu, který unikl z francouzské centrální banky. Psalo se v něm, že zúčtování má být založena na eurozóně. To ale nadzvedlo bankéře v londýnské City, protože by to britská zúčtovací centra vyřadilo.
Jouyet se svými připomínkami vyšel na světlo v době, kdy francouzská vláda stupňuje boj za to, aby Paříž získala silnější roli v evropském finančnictví. Proti tomu se už ozvali bankéři z londýnské "Square Mile" (čtvereční míle), kteří jej považují za oportunistický útok Francie v době krize.
Jouyet ale oponuje, že Londýn vzdoruje nějaké výraznější změně, protože chce chránit své vedoucí postavení ve finančních službách.
Všechny tři evropské burzy - podle všeho německá Börse, Euronext a londýnská Stock Exchange - by se měly shodnout na tom, že existuje "systémové riziko". To prý spočívá v nedostatečně průhledném obchodování se všemi mimoburzovními produkty, nejen OTC deriváty.
Měly by se podle nich shodnout na účinné metodě sběru informací ohledně těchto obchodů. Tedy včetně tzv. temných syndikátů, což jsou speciální platformy vytvořené pro obchodování objemných akciových balíků. Jejich ceny ale nejsou veřejně zobrazeny před tím, než obchod proběhne.
