Mise Apollo 11 jako první dosáhla povrchu Měsíce s lidskou posádkou. Byl to pátý let v programu Apollo. Odstartoval 16. července 1969 s velitelem Neilem Armstrongem, pilotem velitelského modulu Michaelem Collinsem a pilotem lunárního modulu Edwinem „Buzzem“ Aldrinem. Armstrong a Aldrin přistáli 20. července 1969 jako první lidé na Měsíci.

Ing. Marcel Grün je autor mnoha publikací, přední popularizátor v oblasti astronomie a kosmonautiky a astronom. V současnosti je ředitelem Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Působil a dodnes působí v mnoha českých i mezinárodních organizacích, spojených s astronomií nebo kosmonautikou. V roce 2003 stál u zrodu České kosmické kanceláře, je předsedou její dozorčí rady. Je také předsedou Sdružení hvězdáren a planetárií.

Autor se omlouvá, ale na další dotazy již nestihl odpovědět. Slíbil, že se k nim možná vrátí později. 

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
dobry den, jaky je podle Vas motiv US k navratu na Mesic. A jaka je nalada v NASA, opravdu miri az na Mars? A neohrozi to narocne projekty nepilotovanych letu, jako zkoumani ledovych mesicu veleobru, ktere jiste maji nemaly vedecky prinos za mene penez s mensim rizikem... Zdravi LK
Marcel Grün
Dobrý den, o Měsíci toho víme právě dost na to začít s jeho využíváním - ať už v další vědecké specializaci, nebo v praktickém využívání. Pro 20. léta je to úkolů dost a dost, v této chvíli se v USA příliš o Marsu nehovoří. Snad někdy pro 30. léta či později... Zatím do americké strategie příliš výzkum velkých měsíců Jupiteru či Saturnu nezapadá. Určitě bezpilotní výzkum Europy, Titanu atd. bude velmi vzrušující, bez rizika (i když třeba také za velké peníze). A taky bude cenný bezpilotní výzkum Venuše... Zají¨mavých cílů je před námi jako dortů v cukrárně - všecnx si koupit nemůžeme a nelze ne ani všechny současně ochutnat...
Čtenářský dotaz
Dobry den, domnivam se, ze pristim cilem lidstva by mela byt nase "sesterska" planeta Venuse nikoliv prilis maly a studeny Mars, ktery si svou gravitaci nedokaze udrzet dostatecne hustou atmosferu. Ano na Venusi panuji velmi vysoke teploty a tamnejsi atmosfera je velmi husta, ale i tak mi pripada realnejsi uprava atmosfery Venuse nez skleniky na Marsu. Jak se na celou vec divate Vy?
Marcel Grün
Venuše bude možná velmi zajímavá a na její výzkum doufejme postupně dojde, ale zvolili jsme si dřív Mars, protože je Zemi podobnější. Současný stav Venuše je natolik člověku nepřátelský, že si nedovedu představit začít s astro-inženýrskými změnami. A to hovoříme zatím jen o výzkumu. Vůbec: to nebude otázka jedné generace, ale úkol maximálního úsilí pro celá staletí, pokud se do toho pustíme, ještě nevíme, že to dobře skončí. Sníme o stahování kůže statného medvěda, který dosud běhá po lese - a navíc je zatím jen medvídětem...
Čtenářský dotaz
Dobry den. Nepatrim k tem, kteri by hledali senzace tam, kde nejsou a nerozporuju to, ze lidi na Mesici skutecne pristali. Nekolik veci je tam ale skutecne zajimavych - treba to s tou stopou v prachu. Jak je mozne, ze stopa cloveka je tam tak krasne videt? Nekde jsem cetl, ze na Mesici neni zadny lehky/zviritelny prach. Ani ty rovery nedelaly zadne stopy a pod pristavacim modulem je taky naprosto neporuseny povrch. Diky za odpoved.
Marcel Grün
Žádné proudění skutečně na Měsíci není. Stopu zůstane nezměněná do té doby, než ji něco naruší. Povrch je pokryt prachem, který je mimořádně přilnavý. A mimochodem, stopy po kolech jsou vidět i na detailních snímcích ze sondy LRO /ruční vozík z Apolla 14/.
Čtenářský dotaz
Dobry den, prinesly lety na Mesic nejake zasadne nove poznani? Nebo slo spise jenom o to dokazat, ze "na to mame" a nebyt studene valky, tak se mozna ani nikam neletelo a poslal by se tam pouze robot. Ma pro nas Mesic do budoucna vubec nejaky vyznam (tezba nerostu, vyzkumne laboratore atd.)?
Marcel Grün
Program Apollo přinesl tak mnoho výsledků, že jsme z nich "žili" desítky roků. I když nepopírám, že hlavní smysl programu byl politický (a ten byl splněn), objem poznatků byl fascinující. Co z toho bude mít praktický význam, co a jak bude výhodné těžit a jaké laboratoře postavíme, to budeme potřebovat právě v této etapě vyzkoušet.
Čtenářský dotaz
Dobry den, Mesic se udajne neustale vzdaluje od Zeme a za nejakou dlouho dobu dosahne finalne rovnovazneho stavu - stabilni obezne drahy. Ma tento jev nejaky vliv na situaci na Zemi, nebo je to v tak dlouhem horizontu, ze to v podstate ani nemuze mit zadny meritelny dopad?
Čtenářský dotaz
Dobry den, neuvazovalo se nekdy o vybudovani nejake monstrozni solarni ci jine elektrarny na Mesici? Umeli bychom vyrobenou energii dotahnout na Zem bezdratove?
Marcel Grün
O výrobě elektrické energie solárního původu se samozřejmě uvažuje už dávno, na to je asi výhodnější obří družicová plošina a není zapotřebí Měsíc. Mimochodem tuším, že pionýrské úvahy tohoto typu patří Američanovi českého původu.
Čtenářský dotaz
Dobý den Vám přeji, mám jednu hypotetickou otázku, jak by podle vás vypadal váš obor dnes kdyby si lidstvo neprošlo ve druhé pol.20 století studenou válkou. Bylo by lidské poznání v oboru astronomie a kosmonautiky na vyšší úrovni nebo naopak výrazně pozadu oproti stavu dnes. Jaký je Váš osobní názor na tuto věc. Děkuji.
Marcel Grün
Kosmonautika určitě prošla tak prudkým rozvojem díky studené válce. Domnívám se, že bez soupeření by bylo poznání citelně pozadu. Nyní jsme toho ostatně do jisté míry svědky: člověk potřebuje překonávat nepřízně, neúspěchy, problémy. Není-li nepřítel, je nutno ho vymyslet.
Čtenářský dotaz
Dobry den, nejak nemuzu furt pochopit/predstavit si ,jak je mozne, ze vidime stale stejnou stranu Mesice? Mesic preci rotuje (je tam gravitace) a tak musi existovat stav, kde je otocen k Zemi tou "odvracenou stranou". Ze v noci vidime v nasich koncinach stale stejnou stranu, to bych jeste chapal, ale ze by odnikud (treba z polu) nesla pozorovat ta druha strana, to mi hlava nebere.
Marcel Grün
Nejlepší je :model ve dvou": jeden krouží (neboli obíhá) kolem druhého; Měsíc kolem Země. Má-li obíhající Měsíc zachovat to, co je realitou, musí se sám otáčet pomalu kolem své osy. Jsou-li obě postavy zhruba stejně vysoké, tak ten uprostřed ("Země")neuvidí nic víc než vlasy zarámovaný obličej "Měsíce". BU-li ovšem "Měsícem" dítě a "Zemí" dospělý, bude to trochu jiné...
Čtenářský dotaz
Dobry den, predstavme si, ze Mesic najednou neni. Co by se stalo jako prvni na Zemi a jaky nasledek by byl z delsiho pohledu nejvice devastujici? Diky za odpoved.
Čtenářský dotaz
Dobry den. Mam moc otazek, muzete mi prosim aspon na par odpovedet? 1) Mohlo by byt na mesici zlato? 2) S jakou pravdepodobnosti Vas na mesici trefi kamen za 1 rok? resp. jaka je kadence padu meteoritu na urcite mesicni plose? 3) Dalo by se zit ve vyssich vrstvach atmosfery Venuse, kde by tlak a teplota byla srovnatelna s pozemskou? 4) Proc stavet radar proti raketam smerujicim z Iranu do USA, tj. proti smeru otaceni zeme, kdyz je odpalovat rakety timto smerem tezsi? 5) Kdybyste mel vybrat v CR misto pro start Vasi rakety, kde by to bylo? 6) Myslite, ze se v Google Lunar X-prize skutecne da dostat rozpocet letu na mesic pod 20 mil dolaru? Kolik podle Vas stoji dostat na mesic 50-ti kilovou vec? Dekuji za odpovedi. Jinak nechapave kroutim hlavou nad temi, kdo zpochybnuji pristani cloveka na mesici... S takovymi pochybovaci to daleko nedotahnem.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, jak se díváte na současné snahy omezit finance pro AVČR a tím i základní výzkum? Nepřijde Vám to krátkozraké, omezovat základní výzkum na úkor aplikovaného? Nebo jen dostatečně nevidíme do pozadí a je skutečně nutné provést nějaké systémové změny ve financování vědy?
Marcel Grün
Nemohu než podpořit základní výzkum, který má problémy všude a u nás speciálně. Po sté je nutno opakovat, že ptát se k čemu je základní výzkum je jako ptát se k čemu je novorozenec? Zřejmě mnoho mechanismů ještě u nás není úplně tak fungujících jako v rozvinutých demokratických společnostech. Já opravdu nemohu podporovat omezování základního výzkumu jakýmkoliv způsobem - moudrý vládce dělá opak,i kdyby měl sám občas hladovět... Hm, trochu jsme zabrousili od kosmonautiky; děkuji za otázky a vydržte ve svém zájmu - vždyť zvídavost dělá člověka člověkem. A v Planetáriu nebo na nejbližší hvězdárně vědí, že žádná otázka není hloupá (takovou může být jen odpověď).
Čtenářský dotaz
Dobry den, jak realny je vyskyt organismu na Marsu? Dekuji.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, v poslední době se stále více mluví o návratu na Měsíc a letech lidské posádky na Mars, příp. i na jiné planety. Avšak ukazuje se, že realizaci stojí v cestě spousta překážek- posádky by musely mít dostatečné zásoby jídla, paliva, náhradních dílů, léků, vody apod., ale především není zcela jasné, jak by vypadal kosmický modul a především pohon. Vím, že se vědci stále pokouší zlepšovat dosavadní systémy, ale nebylo by výhodnější přesunout co nejvíce zdrojů do nějakého úplně nového konceptu, tj. začít od bílého listu papíru? Je jasné, že na delší lety jsou klasické spalovací motory pomalé a neefektivní. Ještě takové "popíchnutí"- zkoušeli vědci zkoumat, zda-li by určitém způsobem(s nějakými modifikacemi) nemohli jakožto inspirace sloužit i pohony, navržené tvůrci sc-fi? Ať se již jedná o "warp" ze Star Treku či "FTL" z Battlestar Galacticy, a jiné? Za úvahu by to možná stálo. Děkuji za odpověď.
Čtenářský dotaz
Chtěl jsem se zeptat jaké suroviny by se daly reálně těžit na měsíci. Je měsíc pro nás skutečným a reálným zdrojem rud, že by se vyplatilo je draze transportovat na zem?
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Co říkáte na tvrzení bývalého astronauta Edgara Mitchela, že mimozemšťané existují a dokonce nás navštěvují - viz třeba zde http://www.youtube.com/watch?v=2PCry4vF7uI Děkuji za odpoveď.
Čtenářský dotaz
Opravdu věříte, že tam byli? Vyvrátil někdo pochyby, že záběry byly natočeny na Zemi?
Čtenářský dotaz
Proč ještě dnes oficieálně neořiznají vědečtí odorníci, fakt o kterém soukromě mluví témeř všichni astronauti, že je během letů často doprovázely létající zařízení neznámého původu a vyjímečných letových vlastností (obrovská zrychlení letu, zatáčení do prového úhlu v plné rychlosti a podobně.)? A co osobně víte o společné misi Apollo 20, na které se účastnili i sovětští kosmounauti a která měla za cíl prozkoumat trosky neznámého velkého létajícího zařízení na povrchu Měsíce?
Související
Newsletter

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každý pátek v podvečer najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru