Středa, čtvrtek, pátek - každý den nové výsledky jedné z velkých amerických bank a každý den pozitivní překvapení. Po více než třetinovém růstu zisků gigantů Goldman Sachs a JPMorgan v pátek potěšily i Citigroup a Bank of America.
Právě jejich úspěch nebo neúspěch měl být podle dřívějších komentářů ekonomů zcela zásadní pro další vývoj kapitálových trhů. Jedná se totiž o banky, které v USA vůbec nejvíce úvěrují podniky a domácnosti.
Citigroup přitom ve druhém čtvrtletí vydělala 4,28 miliardy dolarů, přestože se jí prorokovala ztráta. Bank of America sice zisk snížila, přesto se jí podařil výsledek 3,22 miliardy dolarů oproti očekávaným 1,8 miliardy.
I proto se minulý týden stal rekordním pro akciové trhy. Americký index Standard & Poor's posílil o sedm procent, evropské akcie zažily vůbec největší týdenní růst v letošním roce, když posílily o 8,2 procenta.
Koneckonců podporu akciovým trhům dodaly svými výsledky i další nebankovní firmy. To vzali investoři jako jednu ze známek, že se kondice světové ekonomiky lepší. "Tyto výsledky vyslaly zprávu, že firemní sektor má již to nejhorší za sebou. Jestli budou výsledky i tento týden dobré, uvidíme další růst akcií," řekl deníku Financial Times Mike Lenhoff z americké investiční společnosti Brewin Dolphin.
Jenže i přes to všechno nemusí vydržet optimismus dlouho. Je třeba si uvědomit, že banky vydělávaly především na obchodování na burzách, které již od března znovu rostou, a na zprostředkování úpisů nových akcií. Naopak tradiční bankovnictví, tedy hlavně úvěrování, jim toho příliš nepřineslo. Míra nesplácených úvěrů totiž dále rostla.
Citigroup navíc v zisku skončila jen díky prodej své brokerské divize Smith Barney, z kterého měla čistý výnos 6,7 miliardy dolarů. I přes zlepšené výsledky velkých bank má řada finančních ústavů v USA problémy. Letos jich zkrachovalo již 57 (loni to bylo 12, v roce 2007 jen tři.) Před bankrotem je navíc významná banka CIT, která úvěruje hlavně malé a střední podniky.
Ekonomové se tak obávají, že současný růst zisků si banky již zase dlouho nezopakují. Argumentem je rostoucí nezaměstnanost a klesající spotřeba amerických domácností. Míra nezaměstnanosti v USA se vyšplhala v červnu na 9,5 procenta. Podle odhadů vzroste do konce roku nad 10 procent.
I proto se v USA začíná diskutovat o tom, zda nebudou potřeba další vládní balíčky na podporu ekonomiky. "Spojené státy by mohly koncem roku potřebovat další balík v rozsahu 200 až 250 miliard dolarů. Budou potřebné především k podpoře trhu práce," prohlásil třeba uznávaný ekonom a profesor na univerzitě v New Yorku Nouriel Roubini.
Americký prezident Barack Obama však již dříve prohlásil, že USA zatím další stimuly nepotřebují. Jeho plán, který má ambici napumpovat do ekonomiky 780 miliard dolarů, prý začne fungovat do dvou let, ne za čtyři měsíce.
