Architekt Jan Kaplický vyvolal v Anglii rozruch už svým prvním blobem, který skoro před čtvrtstoletím navrhoval pro Trafalgarské náměstí a jehož model je součástí výstavy v londýnském Muzeu designu. Prestižní muzeum včera otevřelo výstavu nazvanou Vzpomínka na Jana Kaplického, architekta budoucnosti.

"Snažíme se plánovat výstavy dva tři roky dopředu. Ale jeho smrt v lednu byla tak smutná, že jsem měli pocit, že bychom měli nalézt způsob, jak mu vzdát malou poctu. A zdálo se mi velmi důležité připravit ji rychle, aby jeho přátelé mohli přijít do muzea a vzpomenout si na něj," říká Deyan Sudjic, ředitel muzea a kurátor výstavy, která potrvá do 1. listopadu.

Londýnské muzeum prezentuje několik fotografií a filmových záznamů, ale především modely Kaplického staveb umístěné na dlouhém stole podél okna s výhledem na Temži. "Snažil jsem se zachytit atmosféru jeho studia, kde také stály modely na dlouhém stole. Takže to vypadá, jako kdyby právě odešel z místnosti," dodává Sudjic.

Plovoucí most, koncertní síň

Vystaveny jsou nejen realizované návrhy, ale i ty, které zůstaly pouze ve formě skic. Je zde model plovoucího mostu v londýnské čtvrti Canary Wharf, přístav v Jokohamě, domy v Kentu či v Brně nebo model koncertní síně plánované pro České Budějovice. "Když jsem na výstavu přišla, úplně mě šokovalo, kolik práce těch pár modelů představuje," prohlásila architektka Eva Jiřičná, která žije od šedesátých let v Londýně a byla Kaplického přítelkyní.

"Měl zvláštní schopnost vidět věci jinak než kdokoli jiný. Výstava ukazuje, že se opravdu narodil s něčím, co je těžko vystižitelné slovy," dodává Jiřičná.

Kurátor připomíná, že Kaplický, který odešel z komunistického Československa v roce 1968, pracoval také pro slavné architekty Richarda Rogerse a Normana Fostera. V roce 1979 založil s Davidem Nixonem ateliér Future Systems, který produkoval především teoretické studie. V roce 1989 se k Future Systems připojila Kaplického bývalá manželka Amanda Leveteová a společně začali realizovat nejznámější práce ateliéru včetně obchodního domu Selfridges v Birminghamu a tribuny pro novináře na kriketovém stadionu v Londýně.

"Future Systems a Kaplickému se podařilo proměnit sny ve fyzickou realitu. Dovolil britským architektům snít o tom, jaký by život mohl být, a ne, co musí být," myslí si Sudjic.

Podle Jiřičné byl mezníkem v Kaplického tvorbě v roce 1985 návrh na dostavbu nároží Trafalgarského náměstí v Londýně, kde chtěl postavit svůj první blob. "Reakce byla strašlivá, to opravdu nenechalo nikoho klidným. Byla to první soutěž, kde Johan udělal objekt, který opravdu všichni zaznamenali. Bylo to ve všech novinách, všichni o tom mluvili, ale nikomu se to nelíbilo," vzpomíná známá architektka.

Na místě nakonec vyrostla budova, která okopírovala fasádu z 19. století. "Nikdo už pak neměl odvahu tam postavit něco moderního, aby si to nerozházel s princem Charlesem," usmála se Jiřičná. "Ale v celé jeho tvorbě to byl mezník. Odvázal se a jel pak úplně jiným směrem. Našel tvar, který se pak v jeho návrzích opakuje. A lidi tomu projektu začali říkat blob."

Tři verze pražské chobotnice

Na londýnské výstavě jsou i tři modely Národní knihovny v Praze v různých fázích vývoje projektu. "Když musel v roce 1968 odejít z vlasti, a nyní, když měl znovu šanci uspět v Praze, byla pro něj chobotnice velmi důležitá," dodává Sudjic.

Podle něj byly v Kaplického tvorbě klíčové i další nerealizované návrhy. Jde například o budovu další národní knihovny, tentokrát v Paříži. "V této soutěži koncem osmdesátých let málem vyhrál, ale tehdejší francouzský prezident Francois Mitterrand rozhodl jinak," říká kurátor.