Politici by v následujících měsících měli rozhodnout, zda také v České republice mají jezdit vysokorychlostní vlaky. Pokud ano, stála by první taková trať mezi Prahou a Brnem v dnešních cenách nejméně 110 miliard korun.

»Vláda, jež vznikne po podzimních volbách, by se měla bez váhání zapojit do jednání o síti budoucích evropských dopravních tras,« řekl týdeníku Ekonom bývalý náměstek ministra dopravy Emanuel Šíp.

Další bývalý náměstek Petr Šlegr ještě za svého účinkování v resortu dopravy  dokonce zpracoval studii, která se za rychlovlaky o rychlosti kolem 300 kilometrů za hodinu důrazně zasazuje. A tvrdí, že by pomohly ulehčit přetížené dálnici D1.

»Půjde-li vše dobře, mohly by na některých úsecích jezdit už za deset let,« soudí Šlegr.

Jeho materiál nyní koluje mezi poslanci.

Děkan dopravní fakulty Českého vysokého učení technického Petr Moos  je opatrnější a tvrdí, že žádná domácí rychlotrať nemůže vzniknout, aniž by se stala součástí celoevropského systému.

»Jinak jsem optimista. V horizontu dvaceti let a pokud do toho Evropa opravdu půjde,« řekl Moss. V případě napojení na Berlín a Vídeň by totiž bylo možné reálně počítat s bruselskými dotacemi.

V ČSSD i ODS zatím váhají. Většinou upozorňují na recesi, enormní náklady a neochotu soukromého kapitálu vstoupit do rizikového projektu. »Bylo by to neskutečně drahé a vložené peníze se nikdy nevrátí,« varuje například poslanec ODS Martin Říman.

 

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru