Podle agentury Reuters ho našli pomocí laseru. Badatelům se prý podařil ale i další senzační objev. Při zkoumání hrobu svatého Pavla přišli na úlomky kostí z prvního či druhého století.

"V kamenném sarkofágu, který nebyl nikdy předtím otevřen, byly s pomocí sondy zavedené dovnitř malým otvorem objeveny zbytky kostí," řekl v neděli papež Benedikt XVI. Stáří kostí pak určily testy.

"Zdá se, že se dá bezpochyby říct, že se opravdu jedná o ostatky apoštola Pavla," uvedl dojatý papež při ceremonii, která ukončila rok věnovaný tomuto světci. Rok měl připomenout 2000 let od jeho narození. Akce se konala den před svátkem Petra a Pavla.

Fotografii objevené fresky v neděli otiskly na své titulní stránce vatikánské noviny Osservatore Romano. Na malbě je tvář muže se svraštělým čelem a špičatou černou bradkou, která je v jasně žlutém kruhu. Pozadí je červené.

Laser objevil obraz pod nánosy bahna 

nejstarší obraz sv. PavlaOdborníci pontifikální komise pro svatou archeologii objevili nástěnný výjev 19. června v katakombě svaté Tekly v Římě. Přišli na něj za použití laseru. Museli odstranit nánosy bahna a kusy vápence. V dobách raného křesťanství se v katakombách pod Římem pohřbívalo a zdi se zdobily náboženskými výjevy.


Pavel se narodil ve městě Tarsos jako Saul, říká se mu také Šavel. Dostal dobré vzdělání a byl vychován v židovské víře. Při pronásledování křesťanů na cestě do Damašku byl náhle oslepen jasným světlem a slyšel hlas: "Saule, proč mě pronásleduješ?" Přijal pak křesťanskou víru, kterou začal šířit. Počítá se k apoštolům a považuje se za autora většiny listů v Novém zákoně. Zemřel v Římě, kde byl zřejmě roku 67 sťat.  

Podle křesťanské tradice byli Pavel a Petr pohřbeni v katakombě. Poté byli přeneseni do baziliky, která vyrostla na jejich počest. Po staletí se věřilo, že jejich ostatky jsou pochovány vedle oltáře.