Adorování maďarská vlajky a malá vojenská přehlídka, to byla první část dnešních oslav 20. výročí pádu železné opony v Maďarsku na náměstí před malebným budapešťským parlamentem. Jak dlouho dokáží vojáci pochodovat s jednou vlajkou a jak jsou na ni Maďaři pyšní je pro Čecha poněkud nepochopitelné.
Po slavnostním úvodu následovala smršť nebo spíš pomalý někohodinový příval projevů uvnitř parlamentu, kde jednotliví maďarští politici z roku 1989 zdůrazňovali svoje zásluhy na otevření železné opony a jejich němečtí kolegové jim děkovali, neboť nejvýznamnějším aktem bylo vypuštění tisíců východoněmeckých uprchlíků na Západ, což později kancléř Helmut Kohl nazval "vyndáním první cihly z berlínské zdi". Ale nebyly jen vzpomínky. Potlesk desítky přítomných hlav států a vlád a desítek dalších politiků vyvolala zmínka hned v projevech několika řečníků o boji za svobodu, která je právě aktuální v Íránu.
Opravdu autentické emoce se objevily až na závěr projevů: Když generál rakouské policie Nikolaus Koch vzpomínal, jak jako mladý pohraničník dával dětem německých uprchlíků čokoládu a ty se před jeho uniformou třásly strachy. "Oni se opravdu báli," řekl pohnutý generál a sál ztichl a odměnil prvního rakouského policistů v uniformě za řečnickým pultem v maďarském parlamentu bouřlivým potleskem. Oslavy, které Maďary otrávené dlouhodobou politickou a ekonomickou krizí příliš nezajímají, vyvrcholí večer v opeře slavnostním koncertem, na kterém promluví i český premiér Jan Fischer.
