Libanonští poslanci ve středu znovu zvolili za šéfa nově složeného parlamentu Nabíha Barrího, spojence militantního hnutí Hizballáh. Otevřeli tím cestu k vytvoření vlády patrně pod vedením lídra prozápadní parlamentní většiny Saada Harírího.

Barrí zastává funkci předsedy libanonského parlamentu nepřetržitě už páté funkční období od roku 1992. Někteří ho proto v žertu označují za "doživotního šéfa" poslaneckého sboru.

Výsledek voleb, které se konaly před dvěma týdny a ve kterých zvítězila prozápadní koalice, byl důležitým signálem ohledně budoucího směřování Libanonu.

Ve velké většině volebních obvodů lidé vybírali kadnidáty na základě náboženské příslušnosti a opravdový souboj o voliče se odehrál pouze v majoritních křesťanských oblastech, kde proti sobě stáli křesťanští představitelé buď v koalici s Hnutím budoucnost nebo s hnutím Hizballáh. Idea o suverénním sekulárním Libanonu tak prozatím zůstává na hony vzdálena.

Stůl plný nevyřešených otázek

Přestože Hizballáhem vedená široká koalice získala jen 57 křesel, zůstává stále zásadní politickou silou v zemi, v níž je reálný výkon moci možný pouze na základě širšího politického konsensu.

Saad Harírí, vůdce prozápadní koalice, pogratuloval všem Libanoncům a nabídl Hizballáhu jednání o budoucí vládě. Stejně tak vůdce Hizballáhu Hassan Nasralláh uznal volební porážku a vyzval všechny ke společnému budování země.

Pro budoucí vládu ale zůstává na stole mnoho nevyřešených otázek, které budou zcela jistě zásadním způsobem formovat budoucí směřování Libanonu.

Odpůrci Hizballáhu argumentují, že by toto hnutí jako součást vlády získalo nadměrný vliv na řízení státu a blokovalo důležitá rozhodnutí, jehož příkladem je dosavadní neschválení státního rozpočtu na rok 2009 právě kvůli odporu Hizballáhu. Příznivci naopak zdůrazňují, že je třeba hnutí brát jako politickou realitou a jeho začleněním do procesu rozhodování ho přimět k opuštění svých extrémních pozic.

Milice Hizballáhu

Budoucí vláda se bude muset vypořádat s několika fundamentálními otázkami. K těm nejdůležitějším politickým tématům nesporně patří vyřešení statutu ozbrojených milic Hizballáhu, které z něj činí nekontrolovatelný stát ve státě. Hizballáh trvá na svém právu podržet si své ozbrojené síly jako obrany proti Izraeli, což chápe mimo jakoukoliv diskuzi.

Začlenění ozbrojených složek Hizballáhu do libanonské armády, jako tomu bylo v případě všech ostatních milic po skončení občanské války, bude tedy pro budoucí vládu velmi tvrdým oříškem zvláště, podrží-li si Hizballáh právo veta nad všemi klíčovými otázkami.

Palestintí uprchlíci. Co s nimi?

Dalším důležitým bodem je řešení občanského statutu palestinských uprchlíků, jichž se v Libanonu ve 12 táborech nachází přes 200 tisíc. Vzhledem k faktu, že většina z těchto uprchlíků se hlásí k sunnitům, jejich začlenění do libanonské společnosti s udělením plných občanských práv by proto zásadním způsobem změnilo rozložení politických sil, proti čemuž protestují zvláště křesťanské strany.

Významný bude i postoj nové vlády k rozhodnutím mezinárodního soudního tribunálu v Haagu, který zkoumá smrt bývalého premiéra Rafíqa Harírího a další politické atentáty. Předchozí Siniorova vláda vyslovila s jeho ustavením souhlas, nicméně Hizballáh a Sýrie se k němu staví značně kriticky, neboť ho považují pouze za nástroj Západu vůči jemu nepřátelským silám.

Související