Firma PA Export (bývalý Škodaexport) přišla během posledního půldruhého roku o největší zakázky. Kvůli zrušenému kontraktu na stavbu průmyslového přístavu a elektrárny v indickém Nizampatnamu za miliardu dolarů vede dokonce arbitráž.

"V arbitrážním sporu PA Export bojuje zhruba o 150 až 200 milionů dolarů," řekl HN zdroj, který je o sporu detailně informován.

Projekt Nizampatnam byl jedním z nejslavnějších kontraktů firmy.Podpisu česko-indického memoranda asistovali na jaře 2006 premiéři obou států. Projekt zkolaboval těsně před dokončením privatizace Škodaexportu do rukou ČKD na podzim roku 2007, když od smlouvy Indové jednostranně odstoupili.

Velké riziko v Indii?

Podle zdrojů HN během loňského roku Škodaexport sám "odpískal" další tři chystané projekty v Indii - stavbu přístavu a elektrárny Chenai v bývalém státě Madrás či dva elektrárenské bloky v Jarkhandu.

Zda projekty skončily proto, že byly nekvalitně připraveny, nebo se na něm podepsala výměna managementu po privatizaci či odlišná strategie soukromého vlastníka, není jasné. "Nechci to komentovat," říká současný šéf bývalého Škodaexportu Štěpán Sádecký. Právě indické projekty mohly být ale vedle narůstajících potíží s dostavbou elektráren v Pákistánu příčinou, proč se ČKD Group pokusila letos na jaře odstoupit od privatizační smlouvy a vrátit akcie Škodaexportu státu.

Podle mluvčího ministerstva financí Ondřeje Jakoba ale zrušení prodeje nepřipadá v úvahu. "Privatizace je vypořádaná, není důvod ji rušit," říká Jakob.

ČKD ale i tak se Škodaexportem zjevně nepočítá. Firma, která po privatizaci dostala název ČKD Export, byla letos na jaře přejmenována na PA Export. ČKD se snaží přetrhat vazby na mateřskou skupinu, do níž přechází i část zaměstnanců.

Nervozita roste

Zpochybnění privatizace pozici PA Exportu zkomplikovalo. Ještě víc jej ale trápí potíže se stavbami pákistánských elektráren Muridke a Balloki.

Podle zdroje blízkého vedení ČKD nový soukromý majitel až po privatizaci zjistil, že smlouvy s pákistánskou stranou jsou pro Škodaexport nevýhodné.

"Elektřina z obou zdrojů se měla prodávat hluboce pod tržní cenou, ty projekty nemohly být ziskové," říká informátor HN. Sádecký tyto otázky nechce komentovat, oficiální stanovisko ČKD včera nebylo možné získat - mluvčí ČKD Group ani její generální ředitel včera nezvedali telefony. Faktem je, že se obě stavby opožďují a nejistota kolem projektů zvyšuje nervozitu bank a nakonec vyústí v podání trestního oznámení bankou HSBC na údajné "nestandardní finanční operace" v PA Exportu.

Jak údajné nestandardní kroky vysvětluje Sádecký? "Jedna z pracovnic došla k závěru, že banka má špatně pojištěné záruky na obchody s PA Exportem, zpanikařila, vyhodnotila dva příkazy k převodu peněz mezi interními účty jako nebezpečené a iniciovala trestní oznámení," líčí. Policie případ po prošetření odložila, na její příkaz ale financující banky koncem dubna zmrazily PA Exportu účty, což pro ni může být poslední rána: "Nebyli jsme schopni plnit závazky, to způsobovalo další zpoždění projektů. Hrozí nám penále. PA Export má Kainovo znamení. Banky mu odmítají poskytovat služby, problémy se rozšiřují na další zakázky, roste finanční nejistota, dodavatelé začínají panikařit," uvedl ředitel.

Podruhé nad propastí

Koncem minulého týdne podal na PA Export její dodavatel Siemens Engineering insolvenční návrh. Osud bývalého Škodaexportu má nyní v rukou soud.

Pro někdejšího velkého českého exportéra to není nová situace - před bankrotem už byl po první privatizaci v roce 2002. Tehdy jej z potíží vytáhl stát, který Škodaexport vykoupil a oddlužil s odůvodněním, že kolaps podniku by poškodil český průmysl. Tehdejší záchrana se ale může letos opakovat jen těžko. "Pro nás je Škodaexport jednou provždy vypořádaný případ," opakuje mluvčí ministerstva financí Jakob. Vyhlídky firmy, o kterou se ještě předloni prali čtyři zájemci, jsou tak dnes víc než nejisté.