Washington se vzpamatovává z pondělní srážky dvou souprav metra. Smrti devíti lidí a desítkám zranění nezabránil ani automatický zpomalovač vozů na trati. Automatická brzda chrání i pasažéry metra v Praze. „V pražském metru se za 35 let provozu podobná nehoda, to jest střetnutí dvou vlaků s cestujícími, nestala,“ vyčetl ze statistik Ondřej Pečený, mluvčí Dopravního podniku hlavního města Prahy.

Pro server iHNed.cz Pečený společně s odborníky dopravního podniku vysvětlil, jak je pražské metro proti kolizi chráněno.

Ve Washingtonu narazil do stojící soupravy za ní jedoucí vlak. Ani v pražské podzemce není výjimkou, že metro zůstane v tunelu stát na místě. „Zastavení vlaku nemusí vůbec způsobit chyba nebo technická závada, ale v drtivé většině naopak právě aktuální dopravní situace před vlakem,“ vysvětluje dopravní podnik.

Podle Pečeného je tím důvodem nejčastěji opožděný odjezd vlaku ze stanice způsobený čekáním na pomalý výstup a nástup cestujících. V rizikových situacích musí celý systém vlakového zabezpečovače fungovat s maximální přesností, protože intervaly metra ve špičce jsou krátké i dvě minuty a to navíc při maximální povolené rychlosti jízdy místy až 80 kilometrů v hodině.

Příští stanice Hlavní nádraží, uslyšel Gustáv Husák. A poprvé vyjelo metro - čtěte ZDE

Když metro překonalo Vltavu, byly ještě turnikety - čtěte ZDE

V hlavní roli liniový vlakový zabezpečovač

Páteří bezpečnostního systému pražského metra je takzvaný liniový vlakový zabezpečovač, bez něhož souprava nesmí být do provozu s cestujícími vystavena.

„Je to technické zařízení jehož základní funkcí je zabránění kolizi vlaků na trati. Toto zařízení nepřetržitě přijímá z traťové stacionární části informace o volnosti tratě před vlakem, například zadávané formou okamžité dovolené maximální rychlosti, současně i informaci o okamžité rychlosti vlaku a pokud je rychlost vlaku vyšší než povolená, automaticky, zcela bez nutnosti zásahu lidského činitele (strojvedoucího), vlak zastaví nouzovou brzdou,“ vysvětluje podnik.

Pro případ, že je nezbytné, například z důvodu opravy tratě, v krátkém traťovém úseku stacionární část zabezpečovače vypnout, musí být v tomto úseku tzv. jednočlenná obsluha (jeden strojvedoucí) doplněna na dvoučlennou, takže potom jsou na řídícím stanovišti vlaku dva provozní pracovníci, kteří vzájemně kontrolují bdělost a výkon služby, dodává Pečený.

Největší nehoda: I.P. Pavlova 1985

Ačkoli pražská podzemka oslavila v květnu pětatřicátiny, žádnou velkou nehodu, natož srážku dvou vlakových souprav, od roku 1974 nepamatuje. 

Podle statistik dopravního podniku lze za největší nehodu vlaku s cestujícími považovat vykolejení jednoho dvojkolí před stanicí I. P. Pavlova v roce 1985. „Ostatní nehody, převážně vykolejení, se staly v úsecích bez provozu s cestujícími na výhybkách obratových kolejí,“ dodává mluvčí.

Patrně nejčetnějšími incidenty, které komplikují běžnou dopravu jsou pády cestujících do kolejiště. Jak často takové situace musí technický personál a záchranáři řešit, Pečený neuvedl.

K nejrazantnějším přerušení provozu došlo v letech 2002 a 2007. V prvním případě byla na vině rozsáhlá povodeň, v druhém chyba v dodávce elektrického proudu, která dočasně zastavila vlaky na všech trasách metra.

Peníze na metro jsou. Praha schválila trať do Motola - čtěte ZDE

Velká voda by metro opět zaplavila - čtěte ZDE

Velká neštěstí v podzemních drahách
Jedno z nejhorších neštěstí v metru poslední doby se odehrálo 4. července 2006 ve španělské Valencii, kde vlak podzemní dráhy v plné rychlosti vykolejil. Nehoda si vyžádala 41 mrtvých a desítky zraněných. Lidé zůstali uvězněni v pomačkaných vagónech, což komplikovalo práci záchranářů. O neštěstí informoval mobilním telefonem jeden z cestujících. Příčinou nebyl teroristický útok, jak se zprvu zdálo, ale technická závada.

Jednoho mrtvého a 150 zraněných si vyžádala havárie metra v Římě 17. října 2006. Tato nehoda byla velmi podobná té, která se stala v úterý ve Washingtonu – do soupravy, která stála na červenou, zezadu v plné rychlosti narazil další vlak. Také v tomto případě byla zřejmě na vině závada v zabezpečovacím systému.

Tragickou zkušenost z haváriemi metra má i Londýn. V roce 1975 tu z neznámých důvodů narazila do konce tunelu souprava, v jejíchž troskách zemřelo 43 lidí. V roce 1953 do sebe v podzemí narazily dva vlaky. Nehoda, kterou zavinila částečně technická závada a částečně technická chyba, si vyžádala 12 mrtvých.

Samostatnou kapitolou jsou bombové útoky, k nimž v londýnském metru došlo 7. července 2005. Ve třech vlacích podzemní dráhy tehdy v rozmezí několika vteřin explodovaly tři bomby. Další bomba pak o hodinu později vybuchla v jednom z londýnských autobusů. Všechny čtyři exploze tehdy připravily o život 52 lidí na sedm set dalších utrpělo zranění.