Cesty za prašanem mě dovedly západního pohoří Ťan-Šan v Uzbekistánu. Stejně jako v dalších vzdálených koutech planety toho ani tady člověk s platební kartou příliš nezmůže.
A tamní měnu v České republice člověk nenakoupí. Nezbývá tedy než vsadit na dolary a směnu přímo na místě.
Nakonec jsem byl velice příjemně překvapen chováním místních mafiánů, kteří měli fungování celé šedé ekonomiky v Uzbekistánu pod palcem. Všechno probíhalo na podání ruky a jednou dohodnuté se už neměnilo.
Za pět set dolarů jsem dostal tři až pět centimetrů tlusté, provázkem svázané "brikety" uzbecké měny sum.
Na brikety nebyla euro peněženka navržena, a tak jsem musel rozdělit "sumu" sum a vycpat si všechny kapsy, které jsem měl. Odlehlejší části krajiny nejsou na turismus připraveny a na rozdíl od větších měst neznají dvojí ceny pro turisty, a tak jsem někdy i s běžnými platidly zažíval pocit, jaký má majitel milionové bankovky.
Patrik Korž. Jednatel firmy CNC Praha.
