Když se podnikatel Jan Dvořák vypravil před časem poprvé do Mongolska, jen tak tak se vyhnul faux pas. "Ve chvíli, když jsem se posadil na židli a dal nohu přes nohu, byly vidět podrážky mých bot," vzpomíná. Jenže v Mongolsku platí, že ukázat podrážku je urážkou. V buddhistické kultuře je totiž jasná hierarchie od nohou k hlavě: Hlava je nejvyšší a nejvznešenější část těla, proto Mongolové nechtějí, aby se na ni sahalo. Chodidlo je poslední článek této tělesné hierarchie.

Za urážlivé je považováno i natahování nohou směrem k lidem či významným předmětům jako oltář.

Naštěstí Jana Dvořáka na specifiku mongolské etikety rychle upozornil jeho mongolský kolega. Mongolové jsou sice velmi tolerantní, zejména vůči nechápajícímu cizinci. Nicméně základní vzorce chování, tradice a symboliku by si každý obchodník měl předem ujasnit.


Kolektivní duch
Jedním z rysů mongolské společnosti je představa kolektivní odpovědnosti a soudržnosti. Ve vztazích mezi lidmi hrají protob rodina a příbuzenské vztahy zásadní roli. Vazby mezi příbuznými jsou pevné a sahají zpět do několika pokolení. Rodinná disciplína je přísná, ne surová. Rodiče se chovají k dětem dobře, ale vyžadují poslušnost. Lidé se chovají velmi uctivě ke starším. Ochráncem a pokračovatelem rodu je však nejmladší syn. Pro řadu Mongolů je poutem i společné místo narození. V každém případě mají pokrevní vazby silný vliv ve společnosti v oficiálních strukturách i v byznysu. Úzké vazby jsou i mezi vysoce postavenými osobnostmi, kteří spolu studovali. Vzhledem k tradiční společenské struktuře a malému počtu obyvatel, kdy lidé znají jeden druhého, je nezbytné se pokusit navázat úzké osobní kontakty. Mongolové říkají: "Známý čert je lepší, než neznámý bůh."

Co se týká mongolských žen, ty mají ve společnosti jiné postavení než u nás. Doprovázejí muže a jsou mu bezezbytku podřízeny.

Pohostinnost
Kočovníci si odjakživa museli pomáhat. Pokud by neposkytli přístřeší, mohl by poutník do rána zahynout, k další jurtě jsou to desítky kilometrů. Odtud pochází tradice pohostinnosti Mongolů, která platí ve dne v noci. Pro cizince může být takové chování zarážející, někdy problematické. Není totiž vhodné odmítat pohoštění, byť i množství mléčných výrobků, tučného skopového masa, vodky či kumysu - tragu, řídkého zkvašeného kobylího mléka s malým obsahem alkoholu. Je proto být opatrný při přehnaném přijímání pohostinnosti a naopak při odmítnutí. Obvykle stačí dát najevo úctu a zájem - a pak je možné slušně odmítnout pochoutky, které jsou nad vaše síly. Nezapomeňte ale, že odmítnutí prvně nabízeného pokrmu je neslušné. A pozor, prázdný talíř je signálem, že host nemá dost, takže nechte raději něco na talíři. Mlaskání a srkání je vítáno, chápe se jako vnímání pokrmu všemi smysly.

S alkoholem je odmítání složitější. Je lepší se tvářit, že jste se napili, a pak třeba skleničku předat hostiteli, který ji dopije. Pokud hodláte vypít nabízenou (jemnou) vodku, přátelské "morindoo" (na zdraví) duchu posezení jistě neuškodí.

A ještě jeden rituál je spojen s pohostinností a stravou. Součástí všech sezení je pití čaje. Čaj, zelený či černý a s mlékem, bývá přisolený či mírně omaštěný máslem. Při pití není vhodné diskutovat, probíhá mlčky. První miska se podává hostiteli a pak ostatním podle stupnice, nejdříve nejstaršímu muži. Nese-li hospodyně misku čaje, nenecháme jí ho pouze postavit na stůl, ale čaj od ní oběma rukama převezmeme.

V každém případě není možné přijít na skok, vyřídit záležitost a odejít. Pokud jste hostiteli vy, nesmíte nechat hosta odejít bez pohoštění přinejmenším čajem a sladkostmi, ale spíše teplým jídlem.

Symbolika
Mongolové si potrpí na symboliku, jejich život je jí naplněn. Důležité jsou barvy. Modrá symbolizuje věčnost, věrnost, stabilitu, žlutá lásku, sympatii, červená radost, bílá čistotu a nevinnost, černá barva neštěstí, bídu. Symboliku rovněž vyjadřují různé ozdoby ze vzácných kamenů a kovů a také obřady a svátky. Hlavním svátkem je Cagán sar, mongolský lunární Nový rok. Traduje se, že jde o den zrození Mongolů a že od tohoto dne jsou všichni o rok starší. V předvečer nového roku se každá rodina loučí s odcházejícím rokem, setkání s novým neprobíhá o půlnoci, nýbrž brzy ráno v první den nového roku. Všichni se oblékají do slavnostních oděvů, blahopřejí nejdříve nejstarším, pak sousedům. Významným svátkem v Mongolsku je Nádam, který se oslavuje v den vítězství národní revoluce 11. července 1921. Oslavy trvají dva dny.

Vnímání času
Připravte se na to, že Mongolové vnímají čas jinak než Středoevropan. Jejich postoj vyjadřuje slovo margaash (ve španělštině maňána), které používají často. Čas a prostor nemají prostě v Mongolsku přílišnou cenu, obojího je nadmíra. Je proto třeba počítat s tímto fenoménem při sjednávání schůzek, a to s dostatečným předstihem. Pokud si s někým dohodnete schůzku, počítejte s půlhodinovými hodinovým zpožděním, není také vyloučeno, že se dotyčný nedostaví. I na úřadě můžete čekat třeba celý den. Čas se prostě neměří na minuty.

Mongolové jsou pověrčiví a schůzky si sjednávají v těch dnech, které jsou pro ně podle kalendáře příznivé. Zjistěte si raději předem tyto dobré dny. Úterý je chápáno jako nepříznivý čas ke schůzce a k velkým rozhodnutím.

S vnímáním času je spojeno i to, že včasné sdělování informací a přesné znění není silnou stránkou Mongolů. A už vůbec není pro ně příjemné sdělování negativních postojů či zpráv.

Na co si dát pozor
Navazování prvotních kontaktů bývá časově náročnější. Mongolský obchodník chce svého partnera dobře poznat. Mongolové nemají v cizí lidi důvěru, proto je lepší navazovat kontakty přes osobu, která je v Mongolsku známá a uznávaná.

Pokud jste pozváni do domácnosti, host by si měl co nejdříve sednout na nabídnuté místo a ne se zvědavě procházet a okukovat okolí. Stejně tak pít vstoje je neslušné. Klobouk se na výraz úcty nesmeká, ale naopak nasazuje. Vyhrnuté rukávy se shrnují k zápěstí, jinak je toto gesto chápané jako výzva k pěstnímu souboji. Posvátná místa a obětní mohyly obcházíme po směru slunce, stejně jako předáváme kolující nápoj nebo jídlo. Pokud se náhodou někoho dotknete chodidlem nebo na něj šlápnete, měli byste to hned řešit tím, že uchopíte jeho ruce. Samozřejmě pravou, neboť pravá ruka jepovažovaná za dobrou ruku. Proto číše či jiné předměty předáváme pravou rukou, na znak úcty podpíranou pod zápěstím rukou levou. Věc přijímáme oběma rukama, které na výraz úcty případně podložíme pod ruce dárce.

Jakým jazykem mluvit
Vhodnými jednacími jazyky jsou angličtina a ruština, s velikou sympatií jsou přijímáni cizinci, mluvící mongolsky. Mnozí západní podnikatelé navštěvují proto kurzy mongolštiny. Několik tisíc Mongolů hovoří či rozumí češtině, jsou to i představitelé byznysu a politiky, ale spoléhat na to, že se setkáte právě s takovou osobou, se nedá. V každém případě je třeba brát v úvahu, že vás Mongolové budou mít přečtené lépe než vy je. Dobře znají Evropany a jejich mentalitu, ostatně řada Mongolů má za sebou západní školy.

Vizitky
Mongolské vizitky mají standardní podobu, obsahují jméno osoby, jméno a sídlo firmy, telefonní a e-mailový kontakt. Význam vysokoškolských titulů je na ústupu, důraz se klade na postavení ve firmě. Vaše vizitky by měly být dvoujazyčné, kde z jedné strany jsou údaje v mongolském jazyce a z druhé strany v anglickém. Vizitky předávejte oběma rukama. Jen v případě, že chcete váš protějšek hrubě urazit, poskytněte mu vizitku sevřenou palcem a prostředníčkem. Při vší toleranci Mongolů je toto gesto vnímáno jako znamení, že druhého nerespektujete.

Jak vyjednávat
Opravdový dojem na Mongoly uděláte, pokud se naučíte pár mongolských slov a pozdrav. Při setkání by se konverzace měla na záčátku točit kolem bezprostředního tématu, dodnes se dodržuje zvyk nezačínat rozhovor důvodem návštěvy. Hostitel nezačíná rozhovor první, čeká, kdy začne mluvit jeho host. Jednou z prvních otázek při setkání je: "Jaké jsou novinky?" Ptejte se na různé zajímavosti, na zdraví rodiny, vás se budou ptát na průběh cesty. O nepříjemných tématech, jako jsou nemoc, nehoda a smrt, by se mluvit vůbec nemělo. Nezapomeňte, že Mongolové jsou velmi zvídaví.

Až po chvíli se konverzace vydá směrem k osobnějším tématům či k byznysu. Při obchodním jednání oceňují spíše neformální přístup, na etiketu si nepotrpí. Nemají ale rádi, když se na ně příliš tlačí. Už vůbec není vhodné je strašit úřady. Důstojné a spokojené vysvětlení svého názoru je efektivnější.

Mongolové mají skvělou pozorovací schopnost, pastýř bez problémů najde svou ovci v cizím stohlavém stádu a kočovník nachází cestu v nekonečných stepích. A obchodník má schopnost vidět drobné detaily a využívá toho i při jednání.

Slabou stránkou Mongolů je dodržování přesného řádu. Naopak prokazují schopnost adaptace a v jakémkoliv životním prostředí a situaci.

Pokud porušíte nějaké tabu, je vhodné situaci obrátit v žert. Črtou mongolského charakteru je totiž dobrosrdečnost. Zřídka je vidět zachmuřeného Mongola. Místní se naopak často usmívají, žertují a s požitkem poslouchají žerty druhých. Nahlas mluví, smějí se a rádi mají i veselé písně. V Mongolsku není zavedena okázalost a klišé úsměvů, úklon a superlativů, jako tomu je v některých jiných asijských zemích. Mongolové proto okázale nežádají a neděkují.

Jak se oblékat
Mongolsko je země plná kontrastů, rozdíl mezi venkovem a hlavním městem je značný. To samé platí pro oblékání. Starší lidé jsou oblečeni decentněji a potkáme je většinou v tradičním oděvu. Mladá generace se obléká spíše evropsky. Tradiční oděv je deel, který má díky svému provedení všestranné využití. Uchrání člověka před mrazem, větrem i ostrými paprsky slunce a jezdce před otřesy, zpevňuje mu záda a dlouhé rukávy nahrazují rukavice. Deel na zimní a letní období se liší, zimní je podšitý kožešinou a letní je z tenčího materiálu.

Na obchodní schůzky se ale mongolští partneři oblékají evropsky. Muži nosí klasický oblek, který je spíše tmavých barev, jako jsou černá, modrá nebo šedá. Volba barvy košile závisí jen na dané osobě, většinou se setkáme s bílou či modrou barvou. Kravata tvoří doplněk pro celkový vzhled. Některé ženy se také oblékají podle evropské módy, na schůzku přijdou i v kostýmku. Barva oděvu nemá opět stanovená pravidla. Některé ženy dávají však přednost tradičnímu oděvu. To platí jak pro obchodní schůzky, tak pro diplomatické a politické delegace, kdy manželky významných státníků přijíždějí v tradičním hedvábném a vyšívaném deelu.

Dárky
V případě, že pojedete na služební cestu do Mongolska, je nutné vzít s sebou pro obchodního partnera dárek. Vhodné jsou firemní pozornosti, ale i předměty, které symbolizují národní tradici. V případě České republiky to je sklo. Mongolové nemají rádi předměty, které slouží pouze k dekoraci, jako jsou sošky. Důraz kladou na praktičnost předmětu, úspěch bude mít broušená či keramická mísa vhodná pro různé druhy pokrmů nebo třeba čajový servis. A opět, věci se předávají raději oběma rukama.