Martin Dvořák, šéf Dopravního podniku hl. m. Prahy, na naše setkání nepřijel ani metrem, ani tramvají. Jak ale sám říká, to, že vzal auto, byla spíš náhoda. Městské hromadné dopravě se totiž rozhodně nevyhýbá. "Využívám ji každý den a potkávám v ní i stále více českých manažerů," říká Dvořák, kterému prý největší radost dělá fakt, že v souvislosti s městskou dopravou stále méně slyší slovo "socka".

Martin Dvořák vybral italskou restauraci Aromi. "Je to můj oblíbený podnik. Cestující sem sice neberu, ale jinak tu mám téměř každou druhou obchodní schůzku. Když je situace napjatá a nemůžeme se dohodnout, příjemné prostředí pomůže k uvolnění atmosféry," říká Dvořák.

Seriálový herec

Příjemné prostředí restaurace Aromi není vyhledávané jenom manažery. Pár stolů od Martina Dvořáka sedí herec Bolek Polívka, o kus dál moderátor Jan Kraus.

Také sám Dvořák si svého času vyzkoušel, jaké to je objevit se na televizní obrazovce v oblíbeném seriálu s milionovou sledovaností. Ještě coby šéf televize Prima si totiž zahrál opraváře v seriálu Rodinná pouta.

Od té doby sice žádnou jinou televizní nabídkou nedostal, jeho tvář však nejenom milovníkům seriálů v paměti zůstala. "Lidé mě i po dvou letech, co jsem opustil televizi, poznávají překvapivě často. Většinou ale neví, kam mě zařadit," říká Dvořák. V momentě, kdy coby zastánce valorizace cen přistoupil v Dopravním podniku k nepopulárnímu zdražování, si ho nicméně lidé zařadili poměrně dobře - jejich reakce byly hodně negativní. Když navíc před nedávnem proběhlo tiskem, že Dvořák uvažuje o tom, že by roční jízdné mělo stát deset tisíc, snesla se na něj sprcha nepříjemných e-mailů a lidé ho dokonce zastavovali na ulici.

"Těch deset tisíc přitom bylo vytrženo z kontextu. Nejsem sebevrah a jsem si vědom toho, co je možné uvést do praxe. Navíc zdražování momentálně není na pořadu dne," říká Dvořák.

Deset tisíc korun bylo ihned bulvárem přepočítáváno na výši jeho platu s výsledkem, že on sám by na tuto sumu pracoval jen několik hodin. Možná i proto je Dvořák odpůrcem zveřejňování platů. A to i u státních manažerů, které nyní prosazuje šéf ČSSD Jiří Paroubek. "Zveřejňování platů není řešení. Je to spíš hra na emoce a závist. Vykašlal bych se na diskuse, kdo kolik bere, ale zohlednil hlavně výsledky. Kdo je má dobré, ať má adekvátní plat a bonus. Kdo hospodaří ve firmě neefektivně, ať je vyhozen," říká Dvořák s tím, že ten, kdo jde do státní sféry, by měl automaticky počítat, že nebude mít stejný plat jako manažer ve sféře soukromé.

Experimenty v jídle

V restauraci si Dvořák vybírá z denní nabídky čerstvých surovin a jako předkrm volí rizoto s lanýži. Jak sám říká, má chuť na změnu. V jídle si totiž občas zaexperimentuje a zvlášť při cestování rád zkouší místní speciality. "Asi nejzvláštnější věc, kterou jsem kdy měl, byl kumis v Mongolsku, což je zkvašené kobylí mléko s rozinkami," říká. Ve vinohradském podniku však jako druhý chod volí rybu s grilovanou zeleninou.

Přestože miluje italskou kuchyni, žít v Itálii by nechtěl. "Jsem patriot. Navíc italská hromadná doprava, to je vážně něco. Nechci být pichlavý, ale občas říkám našim odborářům, kteří vznášejí požadavky na zlepšení podmínek práce, aby se zajeli podívat do Milána. V zimě se tam centrem prohání sedmdesát let staré tramvaje, na řidiče táhne ze všech stran a on tam sedí v ušance a rukavicích," říká Dvořák.

Právě odborové svazy znamenaly pro Dvořáka po jeho přestupu do Dopravního podniku novou zkušenost. Přestože za svůj život vyzkoušel mnoho profesí - ať už vedl divadelní bar, dělal konzultanta nebo řídil televizi -, spolupráci s odboráři neznal. V tak velké firmě, jako je Dopravní podnik, je podle něj hrozba stávky nekonečná."Vždycky bude snaha některých lidí tu atmosféru zhysterizovat, vyhnat odboráře do ulic a zastavit dopravu." Zatím je však prý na "své" odboráře hrdý, protože i když svůj názor či souhlas se stávkou vyjadřovali, tak ne na úkor cestujících.

O cestujících mluví Martin Dvořák při obědě často, a to i o těch, kteří za jízdu neplatí. Podle odhadů jezdí totiž pět až sedm procent lidí po Praze načerno. Právě proti nim by měly sloužit turnikety ve stanicích metra, které chce Dopravní podnik zavést v roce 2012.

To, že Aromi je podnik, do kterého Martin Dvořák chodí hodně často, dokládá i fakt, že se během oběda neustále s někým zdraví a během jedné hodiny za ním dokonce dva lidé přijdou s dárkem. Narozeniny však neslaví. "Nestihl jsem koncert mých oblíbených Simply Red, a tak mi je sem kamarád přinesl na flashdisku," vysvětluje Dvořák, mezi jehož další oblíbené skupiny patří i U2 a Coldplay.

Od letadla k autobusu

V mládí se Dvořák chtěl stát pilotem. To se mu sice nepodařilo, nyní si však chce udělat "alespoň" řidičský průkaz na autobus. Má k tomu důvod.

"Až budu potřebovat vypnout, vezmu rodinu a dva měsíce budeme cestovat velkým karavanem po Austrálii. Budou se mi hodit i potápěčské zkoušky, abych nám mohl harpunou nalovit ryby," říká Dvořák s tím, že v současné době by ale v Dopravním podniku dva měsíce volna asi nedostal.


MARTIN DVOŘÁK. "Socku" nemá rád. foto: HN - Libor Fojtík