Když mi bylo šest let, dostal jsem od tatínka fotoaparát. Původně ho ale koupil můj dědeček, kterého jsem bohužel nikdy nepoznal. Byl to stařičký Zeiss Ikon, vyrobený někdy kolem roku 1920.
K němu byl i starý a v té době dávno prošlý film, ale fotky se na něj pořád ještě daly dělat. Byla to láska na první pohled, láska k fotografování. Úplně první fotografie, kterou jsem udělal, bylo zátiší s květinami. Myslím, že to byl záhon růží. Obrázek 6 krát 4,5 centimetru, což byla na tehdejší dobu neuvěřitelná rarita, se bohužel nedochoval - na rozdíl od samotného fotoaparátu. Ten je funkční a ještě před dvěma lety jsem s ním nafotil celý film a fotky dopadly velmi dobře. Dnes v době moderních a výkonných přístrojů, které k focení většinou používám, má ale tento fotoaparát své čestné místo jak u mě doma, tak v mém srdci.
