Na začátku roku vše nasvědčovalo tomu, že česká pozice v Evropě bude silnější než kdy předtím. Česko startovalo ve velkém stylu předsednictví Evropské unie a vláda připravovala mohutnou kampaní veřejnost na "šest měsíců slávy".

České předsednictví je ale už od konce března, kdy padla vláda Mirka Topolánka, v podstatě v koncích.

To přitom není jediný letošní europroblém. Bez ohledu na výsledky voleb vše nasvědčuje tomu, že Češi v jediné přímo volené evropské instituci, tedy europarlamentu, oslabí.

A je tu i třetí věc, která českému renomé nepřispívá: v dohledu není silný český kandidát na eurokomisaře a jeho hledání se topí v neklidných domácích politických vodách. Výsledkem je, že česká stopa v Bruselu podle všeho mizí do ztracena.

Oslabení v europarlamentu

Pokud jde o europarlament, důvodem možného oslabení Čechů není ani tak to, že přijdou o dva europoslance. Omezení počtu zástupců se kvůli rozšiřování unie týká všech zemí. I když samozřejmě něco jiného je, když Němci ztratí tři z 99 a Češi dva ze 24 poslanců.

Problém je v tom, že - alespoň v případě české pravice - nebudou mít Češi už tak silnou pozici v poslaneckých frakcích. A ty mají klíčový vliv na to, kdo se stane zpravodajem jednotlivých zákonů - což se rovná přímému vlivu na procházející legislativu či na získávání vlivných funkcí.

Příkladem je politický osud Miroslava Ouzkého z ODS. Ten po minulých eurovolbách, díky silnému zastoupení české pravice v lidovecké frakci, získal post místopředsedy Evropského parlamentu a posléze šéfa vlivného Výboru pro životní prostředí. To se ale nyní opakovat nebude.

"Tehdy nastala zřejmě neopakovatelná situace vzhledem k silnému volebnímu výsledku ODS před pěti lety a dalším pěti členům z české pravice. Z těchto voleb pravice pravděpodobně vyjde mnohem více roztříštěná," vysvětluje sám Ouzký.

Navíc se čeští konzervativci chystají podkopat svou pozici vlastníma rukama. Před pár dny se předseda ODS Mirek Topolánek procházel po Praze s charismatickým šéfem britských toryů Davidem Cameronem a velmi nahlas společně uvažovali o založení nové pravicové frakce v europarlamentu.

Možná jim šlo jen o to okouzlit pravicové volební publikum slogany, že EU nesmí směřovat ke superstátu. Jenže odtržení od silné lidovecké frakce by mohlo znamenat ztrátu vlivu na chod europarlamentu. To si zjevně mimo předvolební reflektory uvědomují i sami čeští europoslanci.

"Ani nevím, jak je příprava nové frakce daleko, těchto jednání se neúčastním. Aby to byla skutečně silná frakce, je potřeba alespoň 80 hlasů, pak by to jistě byla přidaná hodnota," říká opatrně Ouzký.

A další čeští znalci bruselských poměrů se k případnému odtržení se z klubu vlivných před zveřejněním výsledků víkendových eurovoleb příliš vyjadřovat nechtěli.

Pokud jde o českou levici, tak ta může naopak v Bruselu a Štrasburku posílit. Sociální demokraté totiž z minulých eurovoleb "vyždímali" jen dva europoslance - Richarda Falbra a Libora Roučka - a letos i přes volební neúspěch a vítězství ODS získali sedm mandátů. V rámci socialistické frakce tak získá možnost do dění v EU mluvit více než dosud.

Eurokomisař s otazníkem

Na výsledku eurovoleb také do jisté míry závisí to, jak bude vypadat nová Evropská komise. Češi v tomto směru zůstávají dál v pasti čekání na předčasné volby.

V zákulisí se spekulovalo o tom, že by post eurokomisaře dostal jako cenu útěchy lídr strany (buď ČSSD nebo ODS), která prohraje. Jenže tady hraje proti Čechům čas, volby mají být v říjnu a seznam nových eurokomisařů má být hotový 1. listopadu.

"Vláda by měla využít posledních pár týdnů českého předsednictví k tomu, aby pro Česko vyjednala vhodné portfolio. Ale situace není lehká, protože má krátkou životnost," naráží na unijní dohody ex-vicepremiér pro Evropu Alexandr Vondra.

Teď tedy půjde o to, zda se úřednickému premiérovi Janu Fischerovi může podařit v této situaci - a jako vyjednávači za zemi s nálepkou nespolehlivých - vyjednat silný komisariát.

"Je pohádka, že bychom mohli dostat některé ze superdůležitých portfolií. Výše než na sociální portfolio nedosáhneme," říká Jiří Havel z ČSSD.

A neznámá je také to, komu je bude vyjednávat.

ODS si "maluje" některý z vlivných ekonomických postů, ČSSD zase vzdělání či sociální věci, které už spravuje v dosluhující komisi Vladimír Špidla. Personálně se za ODS mluví přímo o šéfovi strany Mirku Topolánkovi, který si během předsednictví zvykl na Brusel (a Brusel na něj).

ČSSD zase šermuje svými jistotami, jako je už zmíněný Špidla. "Na osobnosti, která kandiduje, hodně záleží. V tomto směru je Vladimír Špidla vhodným kandidátem. Vzhledem ke svým zkušenostem a pozici v Bruselu by to mohl dotáhnout i na místopředsedu komise," domnívá se Jiří Havel. Sociální demokraté zmiňují také někdejšího kandidáta na prezidenta Jana Švejnara nebo Pavla Teličku.

Vítězství evropské pravice. Uspěli Merkelová, Sarkozy, Berlusconi i Cameron. Zisky zaznamenali také extremisté, levicové strany ztrácely.

Účast nižší než minule. K evropským volbám přišlo 43 procent voličů. V Česku to byla zhruba jen čtvrtina, na Slovensku méně než pětina.