"Na základě dostupných čísel odhadujeme oproti očekávání z loňského dubna jen na daních za letošní rok výpadek 120 miliard korun. Deficit ve státním rozpočtu ve výši 150 miliard je tedy naprosto reálný," řekl HN ministr Janota.

Za prvních pět měsíců roku se vybralo o 20 miliard korun méjně než vloni, což je pokles o deset procent. V dalším období ale může dojít k ještě většímu výpadku. V červnu budou podávat daňová přiznání velké podniky, které se na inkasu daní podílejí největší měrou.

"Čísla propadů se mohou ještě zvýšit. V červenci tedy budeme moudřejší. Teď nezbývá než čekat a doufat," řekl náměstek ministra Peter Chrenko.

Na výpadku se podepsala hlavně hospodářská krize a protikrizová opatření. Asi deset tisíc podnikatelů totiž využilo odpuštění nebo snížení záloh na daních, a stát tak přišel asi o 11 miliard korun. Část z nich podnikatelé doplatí při podání daňového přiznání.

Zbytek výpadku se ale státu nevrátí. Má ho na svědomí hlavně snížení zisků firem, osekání mezd, propouštění a nižší daně. Nepodstatnou část zatím představuje propad DPH. Podle odhadů ministerstva stát celkově na dani z příjmu fyzických i právnických osob přijde o 70 miliard oproti původnímu plánu.

Toto číslo již zahrnuje odpuštěné zálohy na daních. S dalším zhruba 25miliardovým deficitem musí stát počítat kvůli výpadku DPH. "Může za to jednak nižší spotřeba a jednak možnost odečítat daň i při koupi osobního automobilu," řekl Martin Jareš, ředitel odboru daňové a celní politiky ministerstva.

Jedinou daní, na které se možná vybere víc, je daň z nemovitosti. Některé obce si totiž pro tuto daň stanovily vyšší koeficienty.