Lidovecký sjezd tentokrát nebude důležitý jen pro lidovce. Pokud se jim totiž o víkendu ve vsetínském kulturním domě nepovede odrazit se ze dna, kam se dostali po dvou a půl letech šéfování Jiřího Čunka, může se docela dobře stát, že na podzim po předčasných volbách budou ve sněmovně sedět jen tři strany: ODS, ČSSD a komunisté.
Sestavit vládu v takové situaci by bylo nesmírně obtížné. Všechny průzkumy jasně říkají, že si ODS a ČSSD znovu rozdělí přibližně stejně velký počet poslaneckých křesel. Pokud by se ze sněmovny vytratili lidovci, zmizel by i potenciální nekomunistický koaliční partner do vlády. Zelení jsou na tom podle průzkumů ještě o něco hůř než KDU-ČSL. A to by silně zvýšilo pravděpodobnost, že by se na vládě podíleli komunisté.
Češi by se tak museli připravit na to, že po příštích volbách by v Česku vládla buď velká koalice, nebo socialisté s tichou podporou komunistů.
Léčba Čunkem nevyšla
Možná největší současný problém lidovců se jmenuje Jiří Čunek. Když přebíral na brněnském sjezdu v prosinci 2006 KDU-ČSL, dal si jasný úkol: vrátit straně zpátky vliv, který jí v 90. letech vydobyl Josef Lux. Místo toho však lidovci prohráli dvoje volby.
Loni v říjnových krajských volbách přišli lidovci o celá čtyři procenta oproti těm předchozím. A pak, o týden později při volbách do Senátu, dopadli ještě hůř. Nepovedlo se jim obhájit ani jedno křeslo.
Podzimní volby byly smutnou tečkou za poluxovským obdobím. Lidoveckým lídrům Janu Kasalovi, Cyrilu Svobodovi a Miroslavu Kalouskovi se návrat ke zlaté éře nepovedl. A Jiří Čunek pak za dva a půl roku dostal KDU-ČSL na samou hranici volitelnosti.
Na začátku to přitom vypadalo, že zabere jeho sice kontroverzní, ale přesto vcelku populární politika starosty, který byl nekompromisní k "nepřizpůsobivým" obyvatelům svého Vsetína. V jednu chvíli Čunek patřil dokonce k nejpopulárnějším politikům v zemi. Pár měsíců po zvolení ale přišel zvrat. Čunek byl obviněn z korupce a dlouho to vypadalo, že se stane po exministru financí ČSSD Ivo Svobodovi druhým obžalovaným ministrem v novodobé české historii. KDU-ČSL navíc ohromně uškodilo, že její obviněný šéf až příliš lpěl na vládním křesle.
Vládní direkt
Dalším důvodem, proč jsou lidovci v krizi, je, že se nedokáží rozhodnout, jestli patří k pravici nebo levici. Jejich pobyt v pravicové vládní koalici tento rozpor naplno odkryl. Zatímco lidé okolo Miroslava Kalouska viděli v koalici s ODS možnost, jak konečně vyprofilovat stranu napravo od středu, levicový křesťanskosociální proud tuto politiku čím dál radikálněji odmítal.
Čunek nebyl schopný pnutí mezi stranickou "pravicí" a "levicí" zmírnit. Místo toho, aby po vzoru Josefa Luxe vyvažoval různé stranické zájmy a proudy, vsadil na jednu kartu: postavil se na stranu levicového proudu a začal tlačit lidovce do opozice vůči ODS. Právě to je hlavní důvod, proč stranu opustí respektovaný ministr financí Miroslav Kalousek a několik jeho věrných.
A ani programová nabídka není silnou stránkou lidovců. V posledních letech se dokázali silně profilovat prakticky jen na odporu k potratům a registrovanému partnerství. A to je málo.
I proto se během posledních pěti let stala z KDU-ČSL víceméně regionální strana, která sbírá body jen na Vysočině a v Jihomoravském a Zlínském kraji.
Lidovce poškozuje i polarizace české politiky mezi ODS a ČSSD. Zatímco v roce 2002 získaly dvě největší strany ve volbách do sněmovny jen necelých 55 procent, o čtyři roky později už to bylo o celých 13 procent víc. Voliči se zkrátka přestali soustředit na malou stranu, u které ani není jasné, jakou politiku reprezentuje.
To vše už lidovci zkoušeli několikrát vyřešit, ale marně. Ani 10 let po smrti Josefa Luxe se jim nepovedlo najít silného lídra a stejně špatně to vypadá i tentokrát.
Čtyři "zachránci"
Na víkendovém sjezdu má asi nejvíce šancí Cyril Svoboda. Ten sice vždy patřil k levici, ale neměl problém volit Václava Klause prezidentem. Svoboda nemá v rukou nějaký jasný a jednoduchý recept. Jeho posledním tahákem je boj proti lichvě, což může u čím dál více zadlužených Čechů zabrat. Jak se ale zachová u větších témat, není jasné. Vyhraje-li nepopulární Čunek, preference budou nejspíš dál klesat.
Jan Březina je pro velkou část lidovců velkou neznámou. "Chci obě skupiny ve straně sjednotit," říká podobně jako Svoboda nebo Čunek. Michaela Šojdrová má tak malou šanci uspět, že její vize ve straně nikoho příliš nezajímají.
Zmrtvýchvstání KDU-ČSL by bylo po sjezdu malým zázrakem. 40 000 členů má nyní přibližně KDU-ČSL. Lidovci jsou po komunistech (uvádějí, že mají 80 000 straníků) druhou nejsilnější stranou podle počtu členů.
