Různé statistiky týkající se znalosti cizích jazyků pro nás zatím úplně příznivě nevyznívají, nicméně patrně se shodneme, že rčení "kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem" stále platí!

Znalosti a dovednosti nám nikdo, ani krize, nevezme. Jsou devizou, do které musíme investovat. Plyne toto poznání z globalizace, anebo jde o dědictví předků? V našich geografických končinách bylo zvykem, že vzdělaný člověk mluvil alespoň dvěma jazyky. Praotci dnešních občanů v produktivním věku, jimž se vzdělání dostalo v klasických gymnáziích, museli zvládnout nejenom latinu a řečtinu, ale vcelku samozřejmě němčinu a další evropský jazyk. Česká polistopadová společnost si prošla obdobím od frenetického zájmu o jazyky z počátku 90. let po období, kdy děti "nucené" se učit angličtinu ve škole ji začínají nenávidět.

CLIL a nároky na učitele

Nabídka jazykových kurzů je i nadále široká, cizí jazyk se vyučuje již od 3. třídy, v mnohých školách ale i dříve. Komunikace v cizím jazyce se však již mnohdy neomezuje na hodiny k tomu určené, ale prolíná napříč předměty, tzn. že určité části hodin, např. chemie, přírodovědy i jiných předmětů, jsou vedeny v angličtině či jiném jazyce zcela nenásilným přirozeným způsobem (CLIL = content language integrated learning). To pochopitelně klade vzrůstající nároky na kantory. Nejdůležitější změnou prochází učitel, který se stává jakýmsi zprostředkovatelem vědění, jeho záběr jde napříč osnovami a vede posluchače k poznání a osvojení si dovedností autonomní cestou.

Důraz na proces učení

Poslední konference EAQUALS (European Quality Language Services, www.eaquals. org), konaná v dubnu letošního roku v Istanbulu, se nesla v duchu "postmetodické doby", účastníci z mnoha zemí akcentovali otázku "procesu učení". Posluchači by měli být vedeni ke kritickému myšlení, neboli zaujmout odstup a vytvořit si vlastní názor na základě zkušeností vlastních a zprostředkovaných. Důraz na "proces", nikoli na produkt, znamená rozvíjet nejenom znalosti a dovednosti, ale neopomíjet ani emoce. To, co je vidět ve třídě, je pouze 1/8 ledovce, kantor by se měl snažit dostat do skrytých částí ledovce a zjišťovat, jak se žáci učí, jak přemýšlejí, jak věci prožívají (Rod Bolitho, Norwich Institute for language Education). Učitel se tímto procesem rovněž učí a navzájem si obě strany zprostředkovávají dovednosti přenosu poznání, kritického myšlení i řešení problémů.

Role učitele roste

Základní změny jsou pociťovány ve způsobu komunikace, který se zdaleka neomezuje jenom na ústní či písemnou, a tak kantoři v současné éře spotřeby, jak bývá naše doba nazývána, pracují s "uživateli" jazyků. Musejí si tedy neustále klást otázky, co a jak učit, a hledat odpovědi ve spolupráci se svými posluchači (Oya Basaran, Istanbul Bilgi University.) Žijeme v době multikulturní, multilingvní a plurilingvní a kantoři právě proto, že jsou schopni vstřebávat nové podněty, rozkrývat proces učení a jiné kultury, neztrácejí svoji roli. Profese kantora se neustále vyvíjí a rozvíjí, a tak mezi současné trendy rozhodně patří zdůrazňování jeho role.

Klasika, nebo e-learning?

Najde-li posluchač skutečnou motivaci a bude-li se studiu jazyka poctivě věnovat, má možnost využít ke zdokonalení právě ten způsob výuky, který mu nejvíce vyhovuje, a jazyk si osvojit. Náš jazykový trh nabízí tzv. klasické docházkové kurzy, kdy buď posluchači docházejí do škol, či lektoři do firem v pravidelných intervalech. Dalším typem výuky jsou vyspělé e-learningové programy, které studentům umožní samostudium. Praxe však ukazuje, že práce s "monitorem" není vždy úplně uspokojivá a nemusí přinést požadovaný výsledek. A tak se stále více rozrůstá tzv. "blended-learning" neboli výuka smíšená, která spočívá ve využití e-learningu a multimediálních prostředků plus práce s učitelem. Učitel je v roli konzultanta, který sleduje práci svého žáka "z povzdálí" (přes web) a následně, třeba jedenkrát za čtrnáct dní, procvičí se studentem nezvládnutou část, vysvětlí nepochopený jev či s ním vede konverzaci na dané téma. Další forma je on-line výuka, tj. práce v reálném čase prostřednictvím internetu, s živým lektorem na druhé straně. Student si vybere, kdy chce studovat a jak dlouho, má možnost svůj progres okamžitě měřit, ale zároveň neztratí kontakt s člověkem, neztratí lidský rozměr, i když třeba pouze v rámci websciety. Změny doznává i technické vybavení učeben, které často zahrnuje interaktivní tabule. Většina vydavatelů učebnic jazyků přikládá zdroje pro práci s těmito tabulemi, a tak kantorům umožňuje operativnější využití nových technologií. Vyspělými technologiemi však bývají častěji vybaveny spíše státní školy než např. soukromé jazykové - důvod je nasnadě - pořizovací náklady.

Odliv firemní klientely

Současná ekonomická krize ještě plně nedolehla na jazykové školy, nicméně "odliv" klientů je znát zejména u firemní klientely (automobilový průmysl) či zatím mírně u tzv. veřejných kurzů (v druhém pololetí letošního školního roku). Školy, které nemají rozrůzněné portfolio, čelí problémům. A tak je v nabídce škol i výuka jazyků nejmenších dětí v mateřských školách, která si vyžaduje speciálně kvalifikovaný lektorský tým. Pro firemní klientelu naopak připravují kurzy, které posluchačům umožňují navštěvovat tematické dvanáctitýdenní bloky (ať už se jedná o intenzivní procvičování gramatiky, vhled do jiné kultury či nácvik komentáře současných světových událostí). Rozrůzněnost nabídky, reflektující, ale i předvídající potřeby studenta, je stěžejní.

Investice do lidských zdrojů

Rozhodující však bude podzim, kdy se rozjíždí nový školní rok. Školy musejí investovat do rozvoje zejména lidských zdrojů, sofistikované technologie nám patrně i nadále budou pouze podporou, nikoli učitelem. Jedině kvalitní jazykové školy mají šanci být šiřitelem pokroku a reagovat na změny. Kvalita jazykové vý-uky má několik definic, jedna z nich je "kvalita = naplnění očekávání klienta". Klientem je jak posluchač, tak kantor. Asociace jazykových škol ČR o.s. pečuje o kvalitu výuky a u svých členů v rámci pravidelných inspekcí prověřuje i práci na rozvoji lektorského sboru. Kantorské, lektorské povolání, jak jsme zmiňovali v úvodu, vyžaduje neustálé studium a vstřebávání nových podnětů. Klient - posluchač musí dostávat ucelené informace o obsahu a cílech kurzu, bezchybný administrativní servis a záruku včasného řešení možných problémů.

Je patrné, že studium a zvládání jazyků je náročná práce, mnozí mohou říci, že je nutný i talent. Což se však vzájemně nevylučuje, jak konstatoval Malcolm Gladwell, považovaný za celosvětový fenomén: "TALENT = tvrdá práce/touha naučit se."

PhDr. Andrea Křížková, předsedkyně Asociace jazykových škol ČR o.s.

Související