Rozhovor HN

Stanovením úrokového stropu na půjčky, kterým ČSSD a KDU-ČSL chtějí zatočit s lichvou, se podle Ericha Čomora, šéfa společnosti Home Credit v Česku a na Slovensku politici dostanou do slepé uličky. Po zkušenostech v zahraničí tvrdí, že účinnější by bylo lichvářské firmy vytěsnit z trhu přímými sankcemi za to, že fungují na principu lichvy - ta totiž se zaplacením půjčky vůbec nepočítá a naopak vydělává na drastických sankcích a tvrdém vymáhání peněz.

"Navrhoval bych, aby firmy nesly finanční odpovědnost za to, že klientovi prokazatelně takový úvěr vůbec poskytly. Na místě je přijmout zákon o odpovědném úvěrování," říká Čomor.


HN: Co si myslíte o připravovaném zákonu o lichvě, který by měl zavést na půjčky limity ročních úroků nebo takzvané RPSN, zahrnující úrok i poplatky? Současné návrhy se pohybují mezi dvaceti až třiceti procenty podle velikosti úvěru.

Téměř se mi chce říct, že se to nás v Home Creditu v zásadě netýká. Na Slovensku, kde byl už dříve zavedený úrokový strop, což z definice není nic jiného, než o čem se teď debatuje v Česku, jsme se do regulace s naší nabídkou ceny v zásadě vešli. Až asi na dva produkty ze zhruba dvou set nabízených. Na druhé straně jsem ale přesvědčen, že kdyby si naši politici udělali domácí úkol, zjistili by, že tyto regulační aktivity zpravidla končí ve slepé uličce.


HN: Kde se podobná aktivita politiků minula účinkem?

Třeba právě na Slovensku nemá zákon žádný dopad, protože těmi, kterých se měl týkat, je hrubě obcházen. Druhým extrémem je Vietnam, kde tvrdý úrokový strop byl sice striktně dodržován, ale po tři čtvrtě roce ho museli odvolat, protože jim ekonomika kvůli zastavení úvěrového financování doslova a do písmene zkolabovala. (PPF spustila letos ve Vietnamu novou splátkovou firmu, pozn. red.)

Zakročit proti nesolidním poskytovatelům půjček je nezbytné. Nám samotným na tom záleží. Ale bude-li to formální cestou typu vyhlášení maximální úrokové sazby nebo maximální sazby RPSN, tak se ničeho kloudného nedosáhne.

Navrhoval bych zákon o odpovědném úvěrování


HN: Jak se zákon o lichvě na Slovensku obchází?

Ti, co předtím prodávali půjčky za vysoký úrok, ho sice přizpůsobili novému zákonu, ale vedle úroku si teď například nechají draze zaplatit za "donášku peněz" do domu. Nazývají to komfortní službou. Výsledné úroky jsou pak v případě, který mám na mysli, přes 300 procent ročně. Na Slovensku se novým zákonem dokonce situace ještě zhoršila.


HN: Co se stalo?

Velká část nesolidních poskytovatelů se zcela přesunula na černý trh. Typicky jde o východní Slovensko, kde neexistují žádné ověřené smlouvy, lidé platí lichvářům úroky ve stovkách až v tisících procent. Tito poskytovatelé totiž fungují na principu, že vůbec nepředpokládají splacení úvěru. Vydělávají na enormních sankčních pokutách a na velmi drsném vymáhání.

Za vůbec největší riziko zákona o lichvě proto považuji, že část klientů, kteří jsou už nyní na hraně, po stanovení úrokového stropu na půjčku v klasických finančních institucích nedosáhne. Oni si samozřejmě nepřestanou půjčovat, ale půjčí si od zcela neregulovaných, černých poskytovatelů.


HN: Jak byste namísto zákona o lichvě problém lichvy řešil?

Navrhoval bych zákon o odpovědném úvěrování.


HN: Není to jen slovíčkaření?

Není. Když důsledně ověřím situaci klienta, pak jsem schopný sobě i klientovi garantovat, že jeho disponibilní příjem mu vystačí na splátky i na živobytí rodiny. Debaty o vysokých úrocích jsou někdy dost zavádějící, protože rozdíly ve splátkách jsou u některých typů úvěrů skutečně zanedbatelné. Když si například vezmete třináctitisícový úvěr na dvanáct měsíců za úrok třicet procent, je měsíční splátka jen o 63 korun vyšší než při stejném úvěru za úrok 20 procent ročně. Tímto rozdílem asi klienta nedostanete do žádné zásadně rozdílné situace a určitě ho tím nepřivedete na mizinu.

Pro mě je lichvou vše, o čem ví poskytovatel peněz předem, že mu je dotyčný nebude schopný splatit, a proto žije z drastického vymáhání penále. Proti tomu je potřeba zakročit.


HN: A jak byste to vtělil do zákona?

Bylo by na místě, aby firmy nesly odpovědnost za to, že klientovi prokazatelně poskytly úvěr, aniž by měly nebo mohly mít informace, že má dost finančních prostředků a není už předlužený. Kdokoliv si to neověří nebo toto zjištění ignoruje, měl by být finančně znevýhodněn nebo možná by zásadní odpovědnost měl nést management takové úvěrující firmy.


HN: Tento model už někde funguje?

Ano, ale ne díky aktivitě legislativců, ale proto, že trh dospěje a zjistí, že bez toho to dál nepůjde. Klasický příklad je Británie se svým kodexem zodpovědného úvěrování. Firmy, které ho nedodržují, mají špatné jméno na trhu a přicházejí o zákazníky. Trh je vytlačuje sám.

Místo propouštění levnější zdroje od skupiny PPF


HN: Home Credit byl vloni jedna z prvních českých firem, která na podzim propustila patnáct procent zaměstnanců. Plánujete další nucené odchody zaměstnanců?

Mezi zářím a říjnem od nás v Česku odešlo zhruba sedmdesát lidí z pěti set. Situace se od té doby vyvíjí podle očekávání, k žádnému negativnímu překvapení nedošlo, takže snížení personálních nákladů, ke kterému jsme na podzim přistoupili, abychom vytvořili větší rezervy na nesplácené úvěry a pokryli větší nároky našeho financování, je dostatečné. Byla to jednorázová akce.


HN: Budete nuceni ještě dál snižovat náklady?

Budeme pokračovat ve snižování finančních nákladů, které na poskytování úvěrů máme. V minulosti jsme na ně získávali peníze od bank, které kvůli krizi podstatně zdražily. Ve skupině PPF proto došlo k rozhodnutí, že s takovým modelem v současné době nechceme pracovat. Proto jsme část našeho portfolia, konkrétně 4,5 miliardy korun, začali financovat ze zdrojů skupiny PPF a část úvěrů od bank jsme tím splatili. Do konce letošního třetího čtvrtletí by mělo toto levnější financování pokrýt téměř celé naše portfolio.


HN: Kdo ze skupiny PPF Home Creditu v Česku peníze poskytne?

Ještě nejsou ukončena všechna investorská jednání pro poslední tranži úvěru. Na konci třetího čtvrtletí všechny podrobnosti transakce zveřejníme.


HN: Banky potvrzují, že roste počet lidí, kteří nemůžou splácet. Jak tento vývoj zasáhl tuzemský Home Credit?

Situace se postupně zhoršuje, naštěstí zatím nijak dramaticky. Počet klientů, kteří nezaplatili dvě, tři a více měsíčních splátek, se zvýšil proti průměru loňského září o několik desetin procenta. Z celkového portfolia však stoupl objem nesplácených úvěrů lehce nad pět procent, což je pořád relativně nízké číslo. Nárůst problémů se splácením tak v zásadě kopíruje křivku růstu nezaměstnanosti. Počítáme, že jak se nezaměstnanost bude ještě zhoršovat, poroste i nesplácení. Dobré na tom je, že vývoj odpovídá naší modelové predikci a že s tím dokážeme žít.

Většina nových zájemců o peníze neuspěje


HN: Jaká skupina lidí má nyní největší problémy se splácením?

Žádný jednotný profil neexistuje. Neplatiči nejsou jen mezi nízkopříjmovými domácnostmi, které mají logicky nízké finanční rezervy, ale překvapivě hodně se jich rekrutuje i z lidí s vyššími příjmy. Ukazuje se, že když si nabrali úvěry, byli příliš optimističtí a velmi často teď vytloukají klín klínem a spadnou do spirály dluhů.


HN: Peněžní domy jsou teď ochotné půjčovat prakticky jen svým klientům, které dobře znají. Jak se zhoršila dostupnost vašich půjček?

Před krizí jsme schválili úvěr 60 procentům zájemců, teď asi polovině. Ale to jsou průměrná čísla, která jsou hodně vylepšená tím, že více než dvě třetiny našeho portfolia tvoří dlouhodobější klienti, se kterými máme letitou dobrou zkušenost. U nových klientů jsme mnohem opatrnější a jejich žádosti například o hotovostní spotřebitelský úvěr dnes zamítáme z více než 60 procent. Jde o rizikovější produkt než nákup zboží na splátky, kdy úvěr dostáváte přímo v obchodech.


HN: Proč je splátkový prodej méně rizikový? Protože jde o menší částky?

Když si někdo bere půjčku v obchodě na koupi lednice, tak si půjčí jen, řekněme, deset tisíc, a ke splácení se chová jako ke zboží, které potřebuje. U úvěru v hotovosti si klient často vezme maximální sumu, na kterou dosáhne, a riziko nesplácení je tak vyšší.


HN: Změnila krize zájem o strukturu zboží kupovaného na splátky?

Ne, ta je stabilní. Nejvíc se nakupuje elektronika, černá a bílá technika. Celkově je poptávka menší, i když po lednovém šoku z krize je teď vidět určité zlepšení.


HN: Vloni Home Credit zvýšil objem nových úvěrů o 15 procent na 9,6 miliardy korun a celková aktiva vzrostla o 18 procent na 13,1 miliardy korun. Jak vidíte situaci letos?

I přes nižší poptávku bude naše portfolio růst i letos. Prodáváme sice méně úvěrů než vloni, pořád jich je víc než těch ukončených, doplacených. Situace se splácením se obecně bude zhoršovat, ale máme dostatečné rezervy a nebude to pro nás znamenat žádné významné ohrožení. Soustředíme se na udržení efektivity obchodů a vytváření modelů, které nám po krizi poskytnou prostor pro další růst.


HN: Nemyslíte, že po krizi se sníží chuť lidí si půjčovat a splátkovým společnostem se sníží potenciál obchodů?

Lidé opatrnější budou, to je jisté. Ale i při nejčernějších scénářích bude platit, že devět z deseti lidí, kteří si koupili lednici na splátky a bez potíží úvěr splatili, si vezme půjčku další. Máme klientku, která si od nás za deset let vzala úvěr 27krát. Takových zákazníků máme hodně a sázíme na ně. Současná situace snad lidi opatrnosti naučí, což vítáme. Můžeme nadále vylepšovat náš model schvalování půjček, abychom si byli co nejjistější, že se klient nedostane do potíží se splácením. Když si lidé po krizi nechají větší rezervu na nenadálé situace, bude to jenom dobře. Podle mě se ale mnohem ostřeji vyprofiluje skupina lidí, kteří se rozhodují nespolehlivě, a ti budou mít ve finančních institucích, ať už jsou to banky anebo my, ztížený přístup k úvěrům.

S finančními službami do řetězců


HN: V čem byste chtěli po krizi expandovat?

Kromě financování nákupu ojetých aut, se kterým jsme začali těsně před krizí, to budou karetní produkty, výhodnější pro klienty. Už dnes ve spolupráci s obchodními partnery vracíme klientům určité procento ze zaplacené částky zpět na jeho účet. Chceme rozšířit počet partnerů tohoto programu. Rádi bychom také na úvěrové karty umožnili výběr hotovosti při placení na pokladnách v obchodech. Jde o službu, která je například v USA a ve Velké Británii dost rozšířená, a jakmile bude zpřístupněna všem hráčům v Česku, rádi se k ní přidáme. A vedle toho, a to už zkoušíme, chceme prostřednictvím obchodníků, se kterými spolupracujeme ve splátkovém prodeji, nabízet pojištění a případně další produkty ze skupiny PPF.


HN: S prodejem pojištění začal nedávno Globus. V jakých obchodech se chce s novými finančními službami uplatnit Home Credit?

Zvažujeme tento koncept v Tesku na Slovensku, kde si chceme potvrdit, že jde o funkční model, a pak ho rozšiřovat do dalších obchodních řetězců, včetně těch v Česku. V tuto chvíli ve slovenském Tesku mohou kupující požádat o klasický spotřebitelský úvěr a hotovostní úvěr - tyto produkty poskytujeme pod hlavičkou Tesco finanční služby. Nabídku se chystáme doplnit o kreditní kartu a pojištění. Nejprve máme v plánu prodávat jednodušší pojištění na dovolenou, poté na auta a další typy pojistek.


HN: Parketou Home Creditu v Česku jsou menší obchodníci, Tesco v ČR zatím neobsluhujete, do jakých řetězců tedy míříte?

Našimi pilířovými partnery jsou sice menší prodejci, máme jich 5,5 tisíce, ale za poslední dva roky jsme získali i několik významných obchodních řetězců, jakými jsou Asko, Kika, Baumax či Mountfield. A nadnárodní obchodní řetězce své exkluzivní smlouvy s poskytovateli finančních služeb často mění. Je to jenom věc obchodních podmínek. Tuhle šanci ze zřetele nepouštíme.


HN: Z převzetí slovenského Multiservisu loni na podzim sešlo. Je to definitivní konec plánu na skokovou expanzi na Slovensko?

Multiservis na Slovensku je už mimo hru. Ukončuje svoji činnost a o dobíhající portfolio nemáme zájem. Žádné další akvizice na Slovensku na stole nemáme a minimálně dvanáct měsíců s takovým krokem nepočítáme.


HN: Zkrachovala transakce s Multiservisem kvůli krizi?

Ne, byl to technický problém. V květnu jsme podepsali smlouvu, součástí podmínek byl souhlas antimonopolního úřadu na Slovensku do konce října 2008. To proto, že přechod Slovenska na euro vyžadoval konverzi portfolia k 1. lednu 2009, kterou bychom v případě pozdějšího souhlasu regulátora nestihli. Bohužel se stalo, že úřad považoval ten případ za složitější a své rozhodnutí k říjnovému termínu nevydal. Proto jsme se na konci stejného měsíce s GE Money dohodli na odstoupení od smlouvy.


Home Credit

- Jedna z největších firem na českém trhu spotřebitelského financování. Svým 18procentním podílem je nyní trojkou trhu, za Cetelem a Multiservisem. V Česku funguje od roku 1997.

- Půjčuje na nákupy na splátky v obchodech, přes kreditní karty, poskytuje hotovostní půjčky a úvěry na auta. Působí na více než 5,5 tisíce obchodních místech, její doménou jsou menší prodejny s elektronikou a kuchyňskými spotřebiči a vybavením domácností.

- V posledních dvou letech se začala prosazovat v obchodních řetězcích, jejími partnery jsou například Asko, Kika, Baumax či Mountfield.

- Na spotřebitelských úvěrech má bezmála 730 tisíc klientů.

- Za rok 2008 profinancovala nákupy Čechů za 9,6 miliardy korun, o 15 procent víc než v roce 2007. Aktiva firmy loni vzrostla o 18 procent na 13,1 miliardy korun a čistý zisk zvýšila o 35 procent na 738 milionů korun.

- Je součástí skupiny Home Credit, která patří do impéria PPF Petra Kellnera.

n Skupina Home Credit má kromě Česka své hlavní aktivity dále na Slovensku a v Rusku, působí i v Kazachstánu, Bělorusku, na Ukrajině a v Číně.

- Skupina PPF začala svůj obchodní model Home Credit od minulého měsíce oficiálně rozvíjet i ve Vietnamu. Spotřebitelské úvěrování tam nabízí společnost PPF Vietnam Finance Company Ltd.



Erich Čomor (40)

Šéf splátkové firmy Home Credit v Česku i na Slovensku začal kariéru ve společnosti McKinsey & Co, kde radil při tvorbě a zavádění nových bankovních služeb a zvyšování efektivnosti prodeje. Poté přešel do GE Money Bank, kde měl na starosti marketing a produkty. Do čela českého a slovenského Home Creditu byl jmenován v únoru 2007. Od června 2008 je pověřen řízením oblasti Sales and Marketing v celé skupině Home Credit. Čomor absolvoval VŠE v Praze, získal i titul MBA na Kellogg School of Management v USA.

Je ženatý, má dvě děti. Ve volném čase rád čte, cestuje, fotografuje a sportuje, mimo jiné běhá i dlouhé tratě. V letech 1983 - 1987 vyhrával juniorské mistrovství republiky v trojskoku.

Související