České základní a střední školy se potýkají s vážným problémem: děti učí přírodovědné a společenskovědní předměty kantoři, kteří na to nemají odbornou kvalifikaci.

Školní inspektoři dokonce zjistili, že v loňském roce nemělo příslušné pedagogické vzdělání pro matematiku, fyziku, biologii nebo chemii na základních školách více než 25 procent učitelů. Na středních školách je to pak necelá pětina kantorů. Podobná situace je i ve společenskovědních předmětech, jako jsou dějepis nebo základy společenských věd.

Nudný výklad


"Personální předpoklady pro výuku přírodovědných předmětů jsou hodnoceny jako rizikový stav. Na prvním stupni a v malých školách nesplňuje požadavky na tuto kvalifikaci až 35, 5 procenta pedagogů. Neuspokojivá je také situace ve společenskovědních předmětech. V malotřídních školách nemá odbornou kvalifikaci 30 procent učitelů ," píše se v nejnovější zprávě České školní inspekce, která vloni zkoumala situaci v přírodovědném a společenskovědním vzdělávání na 600 mateřských, základních a středních školách.

"Problém nekvalifikovaných učitelů sledujeme už delší dobu a v loňském školním roce jsme přišli na opravdu vysoké procento pedagogů bez odborného vzdělání," říká mluvčí České školní inspekce Libor Vacek. Problém podle něj ale není v tom, že by učitelé neznali přímo svůj obor a nevěděli, co je to například fotosyntéza, sublimace nebo třicetiletá válka.

"Na samotný obor mají patřičné vzdělání. Jenže nemají přímo pedagogickou odbornost a tím pádem neumí látku dětem dobře vysvětlit a pracovat s fakty tak, aby je děti správně pochopily," vysvětluje Libor Vacek.

Učitelé tak například mají vystudovaný obor biologie na některé z přírodovědných fakult. Správně by však podle školského zákona měli získat titul na pedagogických fakultách nebo si dodělat aspoň pedagogické minimum.

Zpátky do škol


"Nekvalifikovaní učitelé jsou problémem hlavně malotřídek, protože specializovaný chemikář nebo fyzikář zde najde uplatnění jen na dvě hodiny týdně. Taková pracovní smlouva se mu nevyplatí," říká ředitelka pražské ZŠ Fr. Peřiny Jarmila Pavlišová. Sama však také zaměstnává na prvním stupni dvě učitelky, které nemají vysokoškolské vzdělání. "Učí už přes dvacet let, rozumí svému oboru, inspektoři hodnotí jejich práci dobře," dodává Pavlišová.

Inspektoři také hodnotili, jak umí učitelé zaujmout děti. "Například fyzikářům nebo chemikům jsme vytýkali, že dětem předvádějí pokus, ale ty si to samy příliš nezkoušejí, což je chyba. Výklad tak mnohdy převažuje nad praxí," dodává mluvčí školní inspekce Libor Vacek.

"Dovzdělat" učitele nyní plánuje ministerstvo školství, protože je na školách celkově až pětina učitelů bez odbornosti, nejvíce mezi mezi jazykáři.

Angličtináři nebo němčináři sice mají z cizího jazyka státnice, ale chybí jim pedagogické vzdělání. Do roku 2014 proto musí všichni nekvalifikovaní učitelé nastoupit na prezenční nebo dálkové studium na vysoké škole.

Výjimku dostanou pouze učitelé, kterým je více než 45 let a mají desetiletou praxi.