Vyřešit své zadlužení cestou osobního bankrotu se snaží čím dál tím více lidí. V prvním čtvrtletí letošního roku podalo žádost o oddlužení 465 osob, což je dvakrát více než ve stejném obdobím v loňském roce. Tehdy vstoupil v platnost nový insolvenční zákon. Za letošní březen bylo návrhů na oddlužení podáno už dokonce třikrát více než v průběhu loňského března. Tento trend by měl kvůli ekonomické krizi v následujícím roce a půl až dvou letech pokračovat. Vyplývá to z údajů společnosti Naxos, odborníka v oblasti insolvencí. Podle ní se loni oddlužilo 587 lidí, zatímco 82 žadatelů, tedy 14 procent z nich, bylo neúspěšných.
Očekává se, že v létě přijde vlna konkurzů
V prvním letošním čtvrtletí se do konkurzu dostalo jen šest procent lidí. Protože však při prohlášení konkurzu trvá soudní řízení zhruba dva až tři měsíce, dá se v souvislosti s nárůstem počtu návrhů očekávat, že na konci jara a na počátku léta přijde vlna konkurzů.
Insolvenční zákon umožňuje dva způsoby oddlužení. V prvním případě je to forma splátkového kalendáře, kdy je dlužník povinen po dobu pěti let splácet nezajištěným věřitelům ze své mzdy část zabavitelnou pro přednostní pohledávky. "Mimo jiné nesmí mít dluhy z podnikání, nemůže být jako podnikatel registrován na živnostenském úřadu, jeho trestní rejstřík musí být čistý," uvádí člen představenstva Naxosu Libor Nevšímal. Dlužník musí být také schopen uhradit v příštích pěti letech nezajištěným věřitelům alespoň 30 procent z jejich pohledávek. Šanci na úspěch ztrácí opakovaná žádost o oddlužení.
Sněmovna projednává novelu ve zrychleném čtení
Novela insolvenčního zákona bude schvalována ve zrychleném čtení ještě tento měsíc. Oddlužení formou splátkového kalendáře je upraveno tak, aby přihlíželo k nezbytně nutné míře zachování sociálního postavení dlužníka.
"Pokud to bude s přihlédnutím k celkové výši dluhů dovolovat skladba dlužníkových stálých příjmů, soud upraví na návrh dlužníka výši splátek při oddlužení," říká Jitka Zinke z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti.
Navíc nebude nezbytně nutné prodávat majetek, který insolvenční správce zajistil. Podle současné právní úpravy totiž takové věci musí být prodány vždy. "Cílem této změny je ochrana hypotečních úvěrů," říká Jitka Zinke. Pokud není odprodej například zajištěného domu v zájmu věřitele, nemusí se uskutečnit.
Druhý způsob oddlužení umožňuje zpeněžením majetkové podstaty - tedy všeho, co dlužník vlastní, s výjimkou věcí nezbytných pro osobní potřebu.
Znamená to, že správce zpeněží majetkovou podstatu zadlužené osoby a výtěžek rozdělí nezajištěným věřitelům. Tuto podstatu tvoří majetek, který dlužníkovi patřil v době schválení této formy oddlužení.
Důležité je správně zvolit formu oddlužení
Volba způsobu oddlužení je podle Libora Nevšímala z Naxosu velmi důležitá. V případě chybného rozhodnutí se může dlužníkovi stát, že zaplatí mnohem více, a to až 100 procent pohledávky, namísto 30 procent, které stanoví zákon.
Stát se to podle něj může například tehdy, když se dlužníkovi v době splácení zvýší příjem, nebo když nabude majetek v dědictví.
Důležité je také přesné a úplné vyčíslení závazků. Často totiž nastává problém u různých splátkových společností, které výši svých pohledávek "dávkují" postupně, dodal Libor Nevšímal.
