Protestující britští odboráři hlasitě žádají, aby pracovní příležitosti na ostrovech zůstaly Britům. S rostoucí nezaměstnaností i většina Španělů říká, že příležitosti by měly být rezervovány přednostně pro Španěly. Němci a Francouzi opakují to samé.

To je špatná zpráva pro zahraniční zaměstnance. Po rozšíření unie v roce 2004 se vydaly za prací do Španělska či Británie statisíce Poláků, desetitisíce Lotyšů nebo Čechů. Následovali Bulhaři a Rumuni. Západoevropské země jim postupně otevíraly pracovní trh.

Nástup krize vše změnil. V Evropě se zájem o zahraniční zaměstnance vytrácí. Nikde je nechtějí. Volný pohyb pracovních sil v Evropě se stal najednou prázdným pojmem.

O místa, která kdysi každý Brit či Němec rád přenechal cizincům, je totiž ve stínu krize náhle nebývalý zájem.

A stejný problém najednou cítí i středoevropské země. Do Polska a Česka totiž mířily zástupy Ukrajinců, Mongolů nebo Vietnamců. Většina jich teď dumá, kdy si sbalit kufry.

Xenofobie na postupu

Podle nového průzkumu, který přinesl list Financial Times, si tři čtvrtiny Britů přejí, aby cizinci, kteří nemají práci, ze země odešli. Celkem 54 procent dotázaných bylo proti tomu, aby občané ze zemí Evropské unie měli právo pracovat na ostrovech.

Jinde v západní Evropě byl tento trend podle průzkumu podobný, v Británii byl ale nejvýraznější. Celých 78 procent Britů chce, aby vláda vyzvala cizince bez práce k opuštění země.

Zní to povědomě. Podobné nápady se objevují v mnoha evropských zemích.

Na vzestupu jsou xenofobní nálady. Německý kriminalistický institut tento týden zveřejnil studii, podle které cítí 15 procent mladých Němců hlubokou nevraživost vůči cizincům. Zhruba 30 procent jich uvedlo, že cizinců je v zemi příliš mnoho. Ministr vnitra Wolfgang Schäuble uvedl, že je z těchto výsledků zděšen.

Zásadní obrat v těchto náladách není na obzoru, s tím, jak se nečeká ani brzké ekonomické oživení.

Ve Velké Británii je nezaměstnanost nejvyšší za posledních 12 let, její míra dosáhla 6,5 %. Podle člena měnového výboru britské centrální banky Davida Blanchflowera by mohl být do konce roku bez práce jeden z deseti Britů. To sice stále nevypadá až tak zle, ale Britové si zvykli na lepší čísla.

Nejhůř jsou na tom v Evropě ale Španělé, kde se vyšplhala nezaměstnanost na 14 procent.

Sezona jim skončila

Je to jen pár let, kdy Španělé vítali rumunské dělníky, které potřebovali v bouřlivě se rozvíjejícím stavebnictví či pro nepřeberný počet volných míst v turistickém průmyslu, restauracích a hotelích.

Teď o ně nikdo nestojí. Španělé najednou mají zájem i o špatně placená místa. "Lidé pracující ve službách se teď rádi vrací k práci na poli," řekla agentuře AFP odborářka Aurora Martínezová.

Zaměstnavatelé si sice pochvalovali, že zahraniční dělníci pracují spolehlivě a s malými nároky. Politici ale naslouchali pozorněji demonstrujícím odborářům. Španělská vláda proto přišla s nápadem. Nabídla zahraničním zaměstnancům bonus 450 eur a k tomu zaplacení cestovních nákladů, pokud se vrátí zpět do své země. Premiér José Luis Zapatero doufá, že návrh přijme alespoň 100 tisíc zahraničních dělníků.

Británie zase zavedla systém zpřísňující podmínky pro imigraci ze zemí mimo EU. "Chceme ujistit veřejnost, že víme, kdo tu je a kdo ne," řekl náměstek ministryně pro přistěhovalectví Phil Woolas.

Související