- Přední agentury práce chtějí tvrdší pravidla pro podnikání v oboru

- Krize totiž nahrává nekalé konkurenci


Výrazně přitvrdit podmínky pro udělování licencí personálním agenturám a zprostředkovatelům práce, zpřísnit podmínky pro jejich podnikání, důraznější kontroly. Po takové regulaci současné džungle agenturního byznysu už nemluví jen úředníci některých ministerstev, ale i samotné agentury. Respektive ty největší, sdružené v Asociaci poskytovatelů personálních služeb (APPS).

Přicházejí s návrhem legislativních změn, které by po letech šizení daňových příjmů a zotročování dělníků ze strany pochybných podnikatelských skupin měly zajistit pořádek. "Léta jsme upozorňovali na to, co se tady děje v agenturním zaměstnávání. Teď je už ten nejvyšší čas s tím něco dělat," říká šéf APPS Luboš Rejchrt, zástupce agentury Grafton.

Asociace považuje za nutné co nejdřív - reálně například od příštího roku - změnit především ty praktiky, s jejichž pomocí různé pochybné agentury získaly licence a dodnes provozují činnost. Například aby agenturu v žádosti o licenci zastupoval přímo její kvalifikovaný zaměstnanec a po složení příslušných zkoušek. Ne člověk, jen dočasně najatý pro tento účel.

APPS také mimo jiné navrhuje povinné pojištění agentur pro případ úpadku firmy, kde její lidé pracují. Při potížích firem přicházejí dočasně přidělení dělníci o místo jako první a doslova ze dne na den. A případů, kdy se k nim v tu chvíli nezná ani jejich agentura, jsou tisíce. Agentura by měla být podle návrhu APPS v takovém případě povinna z tohoto pojištění uhradit alespoň nejbližší mzdu svého dělníka.

"Samostatnou kapitolou je podle nás nutné propojení databází například sociálního a zdravotního pojištění s databází pracovních úřadů nebo cizinecké policie. Jen tak se dají účinně odhalovat nezákonné úniky odvodů a daní," připomíná Rejchrt.

Většina takových opatření vyhovuje i menším agenturám, které nejsou členy asociace. V současné době totiž zuří mezi všemi nevybíravý konkurenční boj.

Licenci na agenturní zaměstnávání a zprostředkování práce má na 2,5 tisíce subjektů. Doby, kdy továrny braly každého, kdo měl dvě ruce a nohy, jsou pryč. Svého dělníka teď uplatní jen ten, kdo požaduje za jeho práci tu nejnižší cenu.

"Marže jsou stlačeny na minimum. Je zřejmé, že z tak nízké ceny, kterou nabízejí někteří konkurenti, lze těžko zaplatit všechny odvody, daně a ještě vyplatit dělníkovi ze zákona aspoň minimální mzdu," popisuje situaci majitel jedné z malých personálních agentur Rudolf Pavlík.

Ministerstvo práce a sociálních věcí už nějaký čas tvrdí, že bude samo postupovat přísněji při posuzování nových žádostí o licence.

"Návrhy asociace se už ale zabýváme, v současné době je prověřuje příslušný legislativní odbor," říká mluvčí resortu Jiří Sezemský.

Od letoška může žádosti o udělení nebo obnovení licence selektovat i ministerstvo vnitra. "Já považuji za důležité především to, aby agentury samy převzaly zodpovědnost za lidi, které k nám dovezly, které tady zaměstnávají a na kterých vydělaly peníze," komentuje za vnitro návrhy APPS ředitel odboru azylové a migrační politiky Tomáš Haišman.

Podle Annemarie Muntz, prezidentky prestižního evropského sdružení šesti největších nadnárodních agentur a 27 národních asociací personálních agentur - Eurociett, mohou být personální agentury právě v době krize okamžitou nabídkou agenturních zaměstnanců firmám prospěšné.

V Evropě jsou takto vysílány do továren více než tři miliony agenturních pracovníků. "Náš byznys by tedy měl mít plný přístup k vládním programům a subvencím na podporu pracovního trhu," uvedla prezidentka Eurociett.

ZLEPŠÍ SE JIM PODMÍNKY. Při potížích firem přicházejí dočasně přidělení dělníci z ciziny o místo jako první. A doslova ze dne na den. A případů, kdy se k nim nezná ani jejich personální agentura, jsou doslova tisíce. Nová pravidla by měla zaručit, že dělník dostane alespoň nejbližší mzdu.