- Do ulic vyšlo přes milion lidí

- Demonstranti kritizují úsporná opatření vlády

- Protesty podporují tři čtvrtiny Francouzů


Nejezdily vlaky, neučilo se na školách, stávkovali pošťáci i státní zaměstnanci. Francií otřásla podruhé v průběhu dvou měsíců mohutná sociální rebelie.

Do ulic vyšlo přes milion lidí. Jednotícím prvkem mnoha oddělených stávek a demonstrací byl odpor k úsporným opatřením v době ekonomické krizi.

Deziluze roste. Francouzům vadí astronomické částky, které posílá vláda na záchranu bank.

V jejich očích jsou bankéři za krizi odpovědní. Stávkující chtějí masivnější pomoc nejchudším, zastavit škrtání míst ve státních podnicích, zvýšení platů, podporu spotřeby snížením daní a srozumitelná slova od vládních politiků o tom, co hodlají proti krizi podniknout.

"Lidé cítí sociální nespravedlnost, jenže vláda i zaměstnavatelé tomu odmítají rozumět," řekl agentuře Reuters odborový předák Jean-Claude Mailly.

Pozice prezidenta Nicolase Sarkozyho už zdaleka není neotřesitelná. Protesty podporují podle průzkumů tři čtvrtiny Francouzů.

"Lidé jsou opravdu rozzlobení," soudí Maurice Lévy, manažer z velké reklamní agentury Publicitas. "Slýchali, že nikde nejsou peníze a nejednou se diví, kolik směřuje peněz na záchranu bank." Podráždění vyvolaly i bonusy manažerům velkých firem.

Protesty jsou stále agresivnější, vyjednávání váznou. "Jakýkoli kompromis, dokonce i ten rozumný, si ale stávkující vysvětlí jako svůj úspěch," míní Lévy.

Ještě nedávno Sarkozy tvrdil, že když se dnes ve Francii stávkuje, pomalu nikdo to nezaznamená. To už dnes neplatí. Odbory jsou stále sebevědomější.

Rostou obavy, že Francie může zabřednout do delšího období sociálního neklidu, série stávek a demonstrací. Znamená to tedy, že situace je opravdu vážná?

Mnohé naznačí 1. květen, kdy by podle představ odborářů měly protesty vrcholit.

Přes mohutnou účast se zatím nepodařilo stávkujícím ochromit život v zemi, jak to bylo běžné při stávkách v uplynulých dekádách. Pařížské metro včera jezdilo, mezinárodní letecké i železniční spoje poměrně fungovaly.

Zásluhu na normálním provozu má Sarkozy, který prosadil zákon o minimální službě v době stávek.

Obecná nespokojenost je přesto značná. A Sarkozy ji odnáší jako první, jeho popularita klesá. "Dříve nesl mnohem větší odpovědnost premiér, prezident stál v pozadí, tak například odnesl velké stávky v polovině devadesátých let premiér Juppé," vysvětluje Gabriel Gressilon, novinář z ekonomického listu Les Echos. "Sarkozy je ale spojen s veškerým počínáním vlády."

Chudší Francouzi kabinetu vyčítají, že krizi odnášejí nejvíc, zatímco manažerů se nedotkla. Proti tomu se Sarkozy ohradil. Uvedl, že manažeři státních firem nedostanou bonusy. Vysvětluje také, že pomoc bankám má podobu státních záruk, nikoli dotací.

Sarkozy se podle expertů může cítit nedoceněn. Obratně si počínal při záchraně bank, a i proto si země stojí v ekonomických prognózách lépe než její sousedé.



»NAŠE REVOLTA«. Během včerejší demonstrace ve francouzském městě Marseille rozhazovali lidé v maskách letáky vyjadřující nespokojenost s politikou vlády.

Související