Je pátek 6. března. V Bruselu zasedá výbor pro společnou obchodní politiku. Na něm musejí země EU najít s Evropskou komisí shodu o věcech, které podle článku 133 zakládací smlouvy spadají právě do kompetence komise. Tedy pokud k nim Komise získá mandát od členských států. A čtvrtým bodem na programu je diskuse o dohodě o volném obchodu s Jižní Koreou. Pokolikáté už?

O dohodě jsme za českého předsednictví jednali na této úrovni třikrát. Třikrát se navíc sešli experti, kteří posuzovali přínosy i náklady smlouvy z různých pohledů. Přesto řada článků nemá dosud zelenou. Řada zemí stále váhá a diplomatickým slovníkem sděluje, že zatím není připravena kompromisní text dohody podpořit. Takže Komise je v nepříjemné situaci. Blíží se summit EU-Korea a toto téma je jedním ze stěžejních bodů jednání.

Jak prohlásil kolega Svend z Dánska: "Jsme tak blízko možnosti dohodu uzavřít, že se jí začínáme bát". Je pravda, že nikdo z nás si nepamatuje, kdy se unii podařilo nějakou bilaterální dohodu o volném obchodu uzavřít. Se zeměmi Perského zálivu se jednání vedou přes patnáct let, se zeměmi Mercosur není dohoda v dohledu, se zeměmi Střední Ameriky se naděje zvyšuje, leč závěry dosud dojednány nejsou. S Indií, zeměmi Andského společenství či ASEAN je vše ještě na dlouho. Pokud by se nějaká dohoda sjednala, nebylo by to na skleničku, ale rovnou na celou láhev šampaňského. Jak se to říká? Kdo se bojí nepije šampaňské.

Komise přesvědčuje, co jí síly stačí. Jednání s Jižní Koreou začala v květnu 2007 a rozsah toho, co se podařilo do liberalizace zahrnout je skutečně široký. Je to zatím nejambicióznější dohoda o volném obchodu, kterou kdy EU vyjednávala, i proto by se mohla stát vzorem pro podobné smlouvy. Dost na to, aby to některé evropské země vyděsilo. Máte-li pod okny demonstrující odboráře, průmyslové svazy a lidi bez práce, spíše než o liberalizaci obchodu musíte mluvit o podpoře domácích trhů a průmyslu.

Smyslem obchodních dohod nejsou však politická poselství, ale dosažení dlouhodobých ekonomických efektů, které vyplývají z odstraňování bariér v obchodě a otevírání trhů. V tomto případě nejde jen o obchod se zbožím a službami, ale i o citlivé otázky finanční a vymahatelnosti závazků.

S obsahem trestněprávních článků nebudou mít země unie problém, pomůže větší právní jistotě evropských exportérů a investorů. Ale je třeba respektovat uvážlivé názory ministrů spravedlnosti, kteří si na toto téma povídali na nedávném obědě. A jejich závěr? K článku 133 nemá Komise mandát. Jménem členských států musí tento článek sjednat předsedající Česká republika. Ach ti právníci! Zase další úkol, který musíme rychle zvládnout.

Z pohledu čísel je Jižní Korea pro země unie zajímavým asijským trhem, s rychlou dynamikou růstu, kterou by nemusela tolik srazit ani hospodářská krize. Evropské trhy jsou zase zajímavé pro Koreu, která je po Číně jejich druhým největším obchodním partnerem. Co se týká zahraničních investic, zaujímá EU dokonce pozici číslo jedna. Odhady evropských institucí říkají, že by uzavření zmíněné dohody mohlo zvýšit vzájemný obchod až o čtvrtinu. V čem tedy leží hlavní překážky?

Žádný vyjednávač nemůže být tak naivní, aby si myslel, že lze vyjednat dohodu, která mu přinese jen výhody a nebude vyžadovat ústupky. I kdyby se podařilo dosáhnout nejvyváženější dohody, nebudou všechny země nikdy spokojeny. To je dáno různou strukturou vývozu, domácí ekonomiky a chutí k liberalizaci obchodu. Řada problémů navíc vychází z rozdílnosti mezi evropskými legislativními principy a pojetím obchodního práva druhé strany. A v případě dohody s Jižní Koreou se střetávají různá pravidla původu zboží i ustanovení korejské obchodní legislativy o navracení cel.

Patrně nejcitlivějším bodem je automobilový průmysl. Nejenže pro mnohé členské státy EU je výroba a vývoz automobilů pilířem jejich ekonomiky, ale zájem na co nejlepších výsledcích má většina těch ostatních, jejichž firmy působí jako subdodavatelé. V korejském případě je orientace na automobilový průmysl ještě dominantnější. Pro Jižní Koreu bylo proto od začátku klíčové dosáhnout odstranění celních bariér pro dovoz aut na evropský trh, a to v okamžiku jejího vstupu v platnost.

Kompromis, k němuž se snad směřuje, předpokládá zavedení přechodných období pro uvolňování tarifů na evropské straně, při odstraňování bariér v přístupu na korejský trh. Takticky se dá hrát i s termínem, kdy závazky vstoupí v platnost.

Pro unii byly a jsou zásadním problémem netarifní překážky obchodu. Automobilový průmysl v Jižní Koreji je pod vlivem i ochranou státu a je vůči němu uplatňována řada speciálních pravidel. Některá z nich jsou skutečně zásadní brzdou vstupu evropských výrobků na korejský trh. Příklad? Korejské standardy na pneumatiky.

Přesvědčit Koreu, aby uznala evropské normy jako dostatečné se musí vyměnit za ústupek v jiné oblasti. Pro řadu evropských zemí je však citlivou otázkou těchto dohod zemědělství a rybolov. Složitá jednání se týkají i služeb a investic.

Evropa bez bariér bylo vybráno jako hlavní motto českého předsednictví v časech, kdy se pojem globální ekonomická krize používal spíše v ekonomické historii o krizi třicátých let minulého století. Dnes je dohoda o volném obchodu, jako je ta s Jižní Koreou, jedním z důležitých testů, zda mu dokážeme dát konkrétní podobu.

"Všichni mluvíme o boji proti protekcionismu. Ale když přijde na lámání chleba, stejně se chováme jako ochranáři," říká o pozici své vlády jeden z kolegů z velké evropské země. Blíží se volby či přinejmenším další průzkum veřejného mínění a otázka bude nepochybně položena na téma - jak hodnotíte úsilí své vlády čelit hospodářské krizi?


Autor je náměstkem ministra průmyslu a obchodu České republiky

Související