Ministr dopravy Petr Bendl včera vyzval šéfy státních firem, ať šetří i na svých platech. V podnicích, které nehospodaří dobře, chce srazit manažerské platy až o patnáct procent.

"Nechceme, aby firmy šetřily tím, že budou sahat na platy řadových zaměstnanců, ale aby nejdřív hledaly zdroje u top managementu," řekl ministr dopravy Petr Bendl.

Menší výplatu by podle jeho přání měli mít státní úředníci, kteří pracují ve vedení firem spadajících pod jeho ministerstvo dopravy.

To má své zástupce například v Letišti Praha, Českých drahách nebo společnosti ČD Cargo. Bendla inspiroval krok ČSA, jehož zástupci se ke snížení přihlásili dobrovolně. Šéfů ČSA a Letiště se ale nové úsporné nařízení nejspíš týkat nebude. "Snižování o deset až patnáct procent je odvislé od hospodářského výsledku firem," uvedl mluvčí ministerstva Martin Kupka.

Například České dráhy ale mají za loňský rok ztrátu na osobní dopravě zhruba tři miliardy korun, které zaplatí stát nebo kraje, a to v době, kdy v rozpočtech není peněz nazbyt.

Snížit platy šéfům je ale spíše jen gesto - plat ředitele drah se pohybuje ve stovkách tisíc korun měsíčně, takže v bilanci drah se úspora zcela ztratí.

Bendl nemá ani spočítáno, kolik chce na platech ušetřit. "Jde spíš o signál, že když se firmě vede špatně, tak se management nemůže mít dobře," řekl ministr.

Bendlovo prohlášení může ale nakonec vyjít na prázdno. Kvůli snížení platů se budou muset sejít členové dozorčích rad a sami si je odhlasovat.

A ministerstvo v nich má slabé zastoupení, obvykle dva lidi. "Já bych chtěl, aby to začalo platit co nejdřív, ale to už bohužel neovlivním," prohlásil Bendl.

Ve firmách se státní účastí přijímají ministrovo přání bez emocí. "Stát má nárok se takto rozhodnout," říká mluvčí Českých drah Ondřej Kubala.

V roce 2007 pracovalo v Českých drahách podle výroční zprávy ve vedoucích funkcích 303 lidí, kteří si celkem vydělali 306 milionů korun hrubého, tedy v průměru 84 tisíc korun měsíčně. Členové představenstva a dozorčí rady pak získali dalších deset milionů korun na odměnách.

Podle analytika společnosti Patria Finance Davida Marka je snižování mezd ve firmách logickým krokem při hledání úspor.

"Z pohledu ekonomiky jako celku je ale efekt rozporuplný. Když klesají mzdy nebo odměny, lidé vydělávají méně a tedy i méně utrácí a to ekonomice neprospívá," soudí analytik. Bendlův návrh ale podle něj nemusí být jen reakcí na situaci na trhu. "Ve státní sféře tržní měřítka často neplatí, ministerstvo jen mohlo narazit na nějaké rozpočtové omezení," míní.

Naopak státním zaměstnancům na nejnižších úrovních včera z vlády poslali dobrou zprávu. Ministři vyškrtli nejnižší platovou tabulku, do níž spadali například školníci nebo kuchařky ve školách. Automaticky se tak přesunou výše a polepší si na výplatě řádově o stovky korun na osobu.

Zaměstnanci budou nově zařazeni pouze do dvou stupnic platových tarifů namísto dosavadních tří.

Školské odbory si loni stěžovaly, že z celkového počtu 77 tisíc zaměstnanců placených podle první stupnice, jich bylo plných 66 tisíc zaměstnáno ve školství.

Související