Rozhovor

Sice dnes firmy spíše propouštějí, ale jsou i takové, které nabírají nové lidi. Profitují z krize nejen finančně, ale také personálně. "Nedávno jsme téměř zastavili personální inzerci na fyzickou ostrahu. Lidé se nám hlásí sami, můžeme si tedy dokonce vybírat," říká Vít Bárta, majitel jedné z největších českých bezpečnostních agentur ABL.


HN: Z jakých oborů a pozic přicházejí zájemci o práci u vás ?

Samozřejmě nejvíce nových zájemců máme z řad lidí, kteří nedávno ztratili zaměstnání, a nespoléhají se jen na úřady práce. Už to je pro nás signál, že chtějí pracovat. Takových lidí si vážíme.


HN: Přinesla vám krize, kromě zájemců o práci, ještě něco dalšího?

Přinesla toho víc. Jednak je to nárůst některých druhů kriminality, zejména té zaměstnanecké. Pozorujeme ale také nové trendy v požadavcích našich zákazníků. Dále pak doufám, že přinese i pročištění na trhu bezpečnostních agentur.


HN: Dokážete říct, proč stoupá zaměstnanecká kriminalita?

Nárůst tohoto druhu kriminality je úzce spojen s propouštěním zaměstnanců. Mnoho z nich si na poslední chvíli chce něco odnést, zahojit se na "nespravedlivém" zaměstnavateli, nebo prostě "jen" zdemolují například sociální zařízení. Navíc značně roste poptávka černého trhu prakticky po čemkoliv a mnozí lidé z výroby toho využívají. Klasickým příkladem jsou zaměstnanci v elektrotechnickém průmyslu. Ti otrlejší jsou schopni si postupně z firmy vynést téměř celý počítač či televizi, a to po malých součástkách. Je opravdu neuvěřitelné, jaké věci naši strážci někdy zadrží.


HN: Jaké?

Lampu do televize, chip, malý procesor.


HN: Okrádají zaměstnavatele pouze méně kvalifikovaní zaměstnanci?

Hodně také roste kriminalita "bílých límečků" - patří sem třeba podvody, zpronevěry, únik informací a jiné. Sem tam se na poslední chvíli podepíše kupní smlouva na něco drahého, co firma nepotřebuje.


HN: Vidíte v době krize vzestup jiné než zaměstnanecké kriminality?

Ekonomická krize bude tlačit spotřebitele k nákupu levnějšího zboží, a to vytváří ideální podmínky pro obchod s padělky. Ochranou duševního vlastnictví se zabýváme již několik let a na českém trhu zastupujeme několik majitelů ochranných známek v oblasti sportovního zboží, obuvi, oblečení, ale i tabákových výrobků. Naši specialisté ve spolupráci s Celní správou a Českou obchodní inspekcí monitorují tržnice a podílí se na zabavování plagiátů. V této oblasti dlouhodobě upozorňujeme nejen na možnou nebezpečnost padělků pro uživatele, ale také na související kriminální činnosti - organizovaná trestná činnost, drogy, obchodování s bílým masem.


HN: Říkal jste, že sledujete nové trendy u svých zákazníků - jaké potřeby mají v době krize?

Pro naše zákazníky čím dál častěji prověřujeme obchodní partnery a jejich kredibilitu. A to nejenom v České republice, ale zejména v Německu, Francii, Španělsku a v dalších zemích Evropy. České firmy jsou opatrnější na své odběratele a snaží se minimalizovat rizika spojená s případnou insolvencí obchodních partnerů.


HN: Takže i přes veškeré současné šetření společnosti dávají peníze na prověrky?

Ano, začaly si uvědomovat, že investice do nich je jen zlomkem toho, o co by mohly přijít, kdyby partner například vyhlásil bankrot, a jejich pohledávky se tak staly prakticky nedobytné.


HN: Jak takové prověřování obchodních partnerů probíhá?

Nechtěl bych prozrazovat detaily, přece jenom máme jisté know-how. Můžu ale prozradit, že používáme i ty nejmodernější technologie, které využívají zpravodajské služby některých států.


HN: Přinesla vám krize ještě nějaké další nové příležitosti?

Velký zájem je o mimosoudní vymáhání pohledávek. Dalším příkladem, i když tentokrát to přímo nesouvisí s krizí, je změna legislativy týkající se "nemocenské" a tím i podvodné nemocnosti. Vzhledem k tomu že prvních čtrnáct dní nemoci hradí zaměstnavatel, chce mít jistotu, že zaměstnanec je opravdu nemocný. Další zajímavý nástroj v oblasti personální bezpečnosti, který se v době velké poptávky po zaměstnancích moc nevyužíval, je Pre-Employement Screening, tedy důkladné ověřování minulosti nových uchazečů o zaměstnání - zjištují se třeba i reference ze dvou i tří zaměstnání zpětně.


HN: Co si mám představit pod "pročištěním" na trhu bezpečnostních agentur?

V současné chvíli je na trhu kolem 5600 subjektů s oprávněním podnikat jako bezpečnostní agentura. Mnozí však mají jen několik strážců, které nabízejí - "přeprodávají" dál, nic víc v rejstříku jejich služeb nenajdete. Předpokládám, že většina takových firem nepřežije letošní rok. Navíc od ledna platí novela živnostenského zákona týkající se bezpečnostních služeb, která nám nařizuje vzdělávání bezpečnostních pracovníků. V podstatě je to rekvalifikační kurz, který dává všem zaměstnancům alespoň právní minimum a kodex chování například při zadržování osob nebo chování na místě trestného činu.


HN: Vraťme se ke krizi - zaznamenali jste ve firmě i nějaká negativa?

Určitě. Firmy se snaží šetřit, a tak na prvním místě odbourávají náklady, které přímo nesouvisí s výrobou nebo chodem společnosti. A mezi tyto náklady určitě mohou patřit také ty na bezpečnostní agenturu. I když to má svá úskalí.


HN: Jaká konkrétní máte na mysli?

Uvedl bych jeden příklad, který se v různých obměnách za poslední dva měsíce několikrát opakoval. Jeden z obchodních řetězců nám vypověděl smlouvu v jednom ze svých obchodů. Jenže se stalo to, že během jediného víkendu se v tomto obchodě ztratilo tolik zboží, jako v minulosti za několik měsíců. Po týdnu nás tedy kontaktoval s tím, že chce opět využívat našich služeb.

Autor je spolupracovníkem redakce

Vít BÁRTA (35) V prvním ročníku na medicíně založil bezpečnostní Agenturu Bílý lev. Lékařskou fakultu nedokončil, zběhl ke studiu bezpečnostní problematiky. Absolvoval Policejní akademii ČR i Akadémiu policejného zboru Bratislava. Bezpečnostní agentura má pobočky na Slovensku, v Maďarsku, Británii, Rusku a divizi pro Afghánistán a Irák.

Související