/Od našeho zpravodaje v Rize/

Jako "jed" odmítá guvernér Lotyšské národní banky Ilmars Rimševičs myšlenku na devalvaci latu a tvrdí, že zavést v roce 2012 v Lotyšsku euro je stále možné.

Guvernér je svázaný s lotyšskou měnou lat a národní bankou asi tak, jako je lat navázaný na euro. V bance strávil většinu své profesní kariéry, šéfuje ji nyní v druhém funkčním období. V Lotyšsku je nyní jednou z klíčových osob, která se snaží prosadit úsporný program, jehož plnění je podmínkou pro čerpání půjček od MMF a EU. Ty zachránily loni v listopadu zemi před státním bankrotem. Lotyšská centrální banka, která od listopadu za obranu latu vydala přes miliardu eur, v posledních dvou týdnech opět nákupem latů posiluje svoji měnu.


HN: Spíte nyní dobře?

Pokouším se.


HN: Jak těžké je nyní bránit lat?

Věřím, že to nejhorší je za námi. Protože tady na konci listopadu byl jakýsi zmatek nebo nejistota, jak se budou věci vyvíjet, když se (záchranný) program připravoval a diskutoval se ve vládě a v parlamentu. Teď je program přijat, pravidla jsou schválená, věci se staly jistějšími a také jasnější. Všechno, co můžeme nyní dělat, je provádět program, který jsme připravili.


HN: Považujete stále rok 2012 za datum přijetí eura?

Je to ambiciózní cíl a doufám, že uspějeme.


HN: Během nejistoty na podzim čelil lat intervenci. Jak je to například s devizovými rezervami?

Lat je pokryt více než ze 160 procent zahraničními rezervami.


HN: Souhlasil byste s odhadem nového premiéra, že Lotyšsko potřebuje tvrdé reformy, nebo mu hrozí bankrot?

Situace je opravdu tak jednoduchá: pokud nebudou přijata další opatření k fiskální stabilizaci, tak nebudou peníze na financování rozpočtového deficitu. Je to prosté. Proto musí být každému jednotlivému politikovi ať už v centrální vládě, nebo v obci jasné: nejsou peníze. Je proto potřeba udělat další škrty ve výdajích.


HN: Asi tedy nesouhlasíte s názorem, že by Lotyšsku pomohla devalvace latu...

To by byla ta nejstupidnější věc, kterou bychom mohli v dané situaci udělat. To není lék, to by byl jed. Pro malé otevřené ekonomiky devalvace přináší jen problémy. Vzrostla by cena dovozů, které nyní činí 60 procent HDP. Vzrostla by zadluženost domácností, protože 85 procent půjček je v eurech. O této věci se diskutuje, a proto připravujeme velmi přesná a jasná data o tom, kolik by přesně jaká sociální skupina devalvací ztratila. Zisky z toho neplynou žádné, vůbec žádné.


HN: Jak vidíte šance nové vlády přežít příští tři měsíce?

Potřebujeme vládu, která pokračuje v plnění plánované reformy, a rozpočtové škrty. S konkrétnějšími předpověďmi počkejme, až bude vláda schválena. Obecně řečeno, žili jsme posledních pět let nad poměry. Lidé si to teď uvědomují, chápou, že nyní musíme škrtat. Mezi politickými stranami včetně opozičních je dohoda.


HN: Po případu Parex banky, kterou loni musel zachránit stát, věnujete se nyní více kontrole zdraví bank?

Máme zvláštní dozorčí instituci, která má na starosti stabilitu finančního systému. Během několika týdnů uvidíme výroční zprávu. První výsledky, které přicházejí, hlavně z domácího bankovního sektoru, jsou velmi dobré. Banky zakončily rok se ziskem, mají dost likvidity.


HN: Kde tedy Lotyšsko udělalo chybu?

Lotyšsko posledních pět let rostlo příliš rychle. Chybou byla redistribuce extra příjmů rozpočtu do běžných rozpočtových výdajů a že si nevytvořilo rezervy pro "horší počasí".

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru