Kdy naposledy vám v práci řekli dobrou zprávu? Nevzpomínáte si? Není to proto, že jste si v té chvíli neuvědomili, že to je dobrá zpráva? Mohla znít: Počítáme s vámi. Nebo méně libě: Můžete tu dál pracovat...
Po krizi znovu přijde oživení poptávky, burzy opět budou radostně růst. Pro mnoho lidí však bude pozdě, protože za sebou budou mít období v chudobě a beznaději. Zatímco každý den porovnáváme indexy, kurzy, čísla, zapomínáme, že společenské dopady budou těžší a delší než ryze ekonomické.
O práci už přišly desetitisíce lidí, další to čeká. Dochází k tomu v době, které předcházel trvalý růst zadlužení domácností, a tak se mnoho rodin dostane do vážných potíží. Zatímco v Praze se ještě tančí, venkov zaplavují stále větší problémy.
Zmírnit je může přibrzdění tempa propouštění a postupné oživení trhu práce. Proto je dobře, že se vláda snaží snížit náklady na pracovní místa. Je správné se vzdát části příjmů, a nevysávat ještě víc peněz z těch, co zatím pracují, a těch, co jsou schopni je zaměstnávat.
Snižování odvodů z pracovních míst však přichází pozdě. Zachrání jen málo lidí. Může se ale projevit i ve větší ochotě znovu přijímat, až bude práce.
Stejně tak platí, že čím víc lidí ztratí místo, tím důležitější bude, zda a jak se změní zákoník práce. Jestli zůstane bez úprav, budou firmy s náborem nových lidí opatrné.
Pokud budou zjednodušena pravidla pro práci na dobu určitou a propouštění, dojde po krizi k výraznějšímu oživení nabídky míst. Odbory varují před oslabením ochrany pracujících. Ale volí mezi dvěma zly správně to menší? Dění v řadě firem ukazuje, že nezáleží jen na zákonech, ale i na lidech. Vždyť ty neslušné zákoník a povinnosti zaměstnavatele nijak nebrzdí...
