Ministr vnitra Ivan Langer má úžasnou vlastnost, která spojuje všechny přísné ochránce vnitřních věcí na světě s levo-pravými populisty. Dokáže v médiích prodávat podivné, ne-li perfidní myšlenky tak, aby vypadaly jako správné a lidsky pochopitelné.

Dotace letenky pro zahraniční dělníky, kteří ztratili v Česku práci a mohli by tu dělat neplechu (to si myslí ministr i jeho vládce vox populi), to je přece krásný projev českého humanismu. Zákon platí pro každého, ale my jsme navíc lidští, protože než nám tu ti cizinci začnou krást a vraždit nebo než kvůli krizi začnou propukat xenofobní nálady (jde o opatrnost, nebo o záměrnou hysterizaci prostředí?), odsuneme "příčinu" všeho zpátky domů. Bude klid a skoro zadarmo.

Ministr Langer se chová jako představitel tradičního úřednického alibismu, skutečné příčiny a souvislosti ho nezajímají, protože místo příčin léčí vždy až symptomy, navíc špatně analyzované. ODS se vrátila na špici české politiky, mimo jiné i s heslem "nazývejme věci pravými jmény", když ale má mluvit o zneužívání cizích dělníků, vymýšlí pojmenování, jež realitu zakrývají a přikrášlují.

Ano, na vině jsou zprostředkovatelské agentury, které Mongoly, Vietnamce a další dělníky ze zahraničí vysávají, berou si větší část jejich platů a drží je fakticky v područí. Ale někdo těmto agenturám, kterých je několik tisíc, umožnil podnikání a už se nestará o formulování, kontrolu a vymáhání pravidel, jimiž by se měly řídit, aby dělníci měli práva jako každý jiný.

Velkému byznysu s lidmi, kterých je v Česku legálně na práci přes sto dvacet tisíc (a stejný počet nelegálně), pomáhají i personalisté ve firmách, kteří klidně vyhodí cizince ve zkušební době, protože to firmě sníží náklady a zprostředkovatel dodá novou sílu.

Dělníci z ciziny nikoho nezajímají jako lidé - to, jak žijí na ubytovnách, jaké "desátky" a jak dlouho musejí platit (i ministr Langer je chápe hlavně jako překážku a potíž v systému, bezpečnostní hrozbu, hygienické riziko). Firmy je berou jako abstraktní pracovní sílu. Lidský materiál, který se hodí k výrobě a příště už třeba ne. Abstrakta se vždycky zbavíte snadněji než konkrétního živého a myslícího těla.

Stále platí věta Johna Ruskina: "Chcete-li udělat z lidí precizní nástroj výroby, musíte je odlidštit." Přesně to se v posledních letech dělo v českých fabrikách za pomoci pracovních agentur, ale i "slušných a poctivých" zaměstnavatelů, ministerstev, politiků.

"Ti lidé tu byli a jsou na vlastní riziko," řekl v ČT ministr Langer, aby vyvinil sebe, kolegy z ministerstva práce i všechny podnikatele, kteří chtěli jen něco tak dobrého a přirozeného, jako je co největší zisk. Snižování nákladu a plnění výrobních pásů levnou pracovní silou se jim dařilo jenom proto, že zavírali oči nad tím, kdo tito lidé-nástroje jsou.

Zprostředkovatel, přebírající ostatní náklady, které okamžitě účtoval svým otrokům (ti byli často bez samostatné pracovní smlouvy, spojeni vazalsky s agenturou), odlehčil zaměstnavatele od nepříjemné zátěže vytváření vztahu k lidem, kteří pro ně pracují.

Čeští humanisté, zastoupeni lidským televizním úsměvem ministra Langera, se tak dostali do sítě novodobého globálního otrokářství. Nic na tom nemění to, že nikdo z české strany neporušil zákon. Vždycky existuje něco, co je nad zákonem, například dobré mravy. Ivan Langer, který se tváří principiálně spravedlivě, to musí vědět. A kdyby chtěl nazývat věci pravými jmény, musel by říct na plná ústa: Česká ekonomika celé roky drsně a bezostyšně využívala situace a vysávala co nejlevnější cizí dělníky. Rostl tak nejen zisk firem, ale i české HDP a bohatství nás všech.

Jako odměnu teď tento nepotřebný "materiál" dostane letenku domů, aby příště, až ho po krizi zase budeme potřebovat, mohl za vysoké poplatky agenturám a úplatky personalistům opět přiletět.

Svět "pravých jmen" není tak krásný jako televizní humanistická republika ministra Langera. Zato místo chladného zákona volá po návratu teplejší lahodné ingredience dobrých mravů, na něž při zabezpečování prostoru před cizím živlem a nakupování letenek překvapivě pozapomíná i lidskoprávní ministr Kocáb.


petr.fischer@economia.cz