- Lidé bez práce mohou dávku dostávat maximálně 5, 8 nebo 11 měsíců

- Za první dva měsíce je podpora vyšší než dosud


Útlum, který přišel po letech hospodářského růstu, s sebou nese vlny propouštění v řadě oborů. Nezaměstnaní sice od ledna 2009 dostanou vyšší dávky podpory v nezaměstnanosti, pobírat je ale budou o měsíc kratší dobu, než platilo dosud. Pokud však lidé práci nenajdou, mohou na novém systému i prodělat (viz infografika níže).

Lidé registrovaní na úřadech práce také žádné nadšení z nového systému neprojevují. "Vyšší podpora na začátku je sice hezká, ale najít tady práci není jednoduché, takže trocha peněz navíc nevyváží zkrácení podpory," rozčilovala se starší paní, která se registrovala na úřadu v práce v Kralupech nad Vltavou. Jméno nechtěla kvůli své sociální situaci zveřejnit.

45 % po čtyřech měsících

Nejvýraznější změnou v systému podpory v nezaměstnanosti je zvýšení maximální vyplácené částky z 12 250 na 13 307 korun. Podle nových pravidel mohou s podporou 13 307 počítat zaměstnanci, kteří měli čistý příjem přes 20 tisíc korun. Dříve na maximální částku 12 250 korun dosáhli pouze zaměstnanci s čistým příjmem přes 24 tisíc korun. Po prvních dvou měsících vyplácená částka klesne o 15 procent, a pokud nezaměstnaný nenajde práci ani po čtyřech měsících, bude pobírat podporu ve výši 45 procent čistého výdělku.

Pro zaměstnance s vyššími příjmy a zejména s vyššími závazky však ani maximální výše podpory v nezaměstnanosti nepředstavuje velkou úlevu. "Ze sociálních dávek se hypotéka na byt v Praze splácet nedá. Ale rozumný člověk by měl mít pro takový případ pojištění a nějaké úspory," říká Martin Jeřábek, který pracuje jako IT specialista v České spořitelně.

Vždy o měsíc kratší

Stejně jako výši podpory omezuje zákon o zaměstnanosti také její délku. Nejdéle přitom stát před všemi důsledky nezaměstnanosti chrání lidi ve věku nad 55 let. Tito uchazeči o zaměstnání mohou pobírat podporu 11 měsíců. Lidé mezi 50 a 55 lety získají osmiměsíční podporu a mladší uchazeči o zaměstnání mají nárok na podporu po dobu pěti měsíců.

Uchazeč o zaměstnání registrovaný na úřadu práce musí o podporu v nezaměstnanosti požádat. Dávku dostane jen člověk, který alespoň 12 měsíců za poslední tři roky pracoval jako zaměstnanec a odváděl sociální pojištění. Na podporu v nezaměstnanosti nemají nárok starobní a invalidní důchodci.

Individuální akční plán

Po uplynutí prvních pěti měsíců od registrace uchazeče o zaměstnání na úřadu práce nastupují další metody, které mají vést k nalezení zaměstnání. Jednou z nich představuje rekvalifikace, tedy absolvování kurzu, který uchazeči o zaměstnání poskytne nové vědomosti a dovednosti, o něž je na trhu práce zájem. O rekvalifikaci rozhoduje úřad práce, pokud si uchazeč o zaměstnání vybere kurz sám, musí si ho zaplatit a přijde i o nárok na podporu. Naopak frekventanti rekvalifikačních kurzů navržených úřadem práce po dobu jejich trvání pobírají podporu ve výši 60 procent průměrného čistého příjmu.

Úřady práce mají od ledna také novou povinnost. Všem uchazečům, kteří jsou registrovaní pět měsíců, musí zajistit individuální akční plán. Ten spočívá v osobním poradenství s cílem zvýšit šanci uchazeče na získání zaměstnání, například ve formě psychologické přípravy na pracovní pohovory. Součástí individuálního plánu je hlavně užší a aktivnější kontakt uchazeče o zaměstnání s pracovníky úřadu práce. Oficiální definice individuálních akčních plánů je ale příliš vágní a nevzbuzuje velkou důvěru u nezaměstnaných z oblastí postižených hromadným propouštěním. Nadšeni nejsou ani samotní úředníci. "Zatím nedokážeme odhadnout, nakolik bude tento přístup efektivní. Nový systém pro nás ale znamená výrazně více práce a papírování," komentovala novinky v oblasti státní politiky zaměstnanosti úřednice z úřadu práce. Nechtěla však zveřejnit své jméno, protože si její zaměstnavatel nepřeje, aby úředníci komunikovali s novináři.

090128_27b.jpg

 

090128_27a.jpg
Související