- Islandská ekonomika letos zřejmě klesne o téměř 10 procent
- Vláda v Reykjavíku se stala první přímou obětí finanční a hospodářské krize
Islandská vláda včera pod tlakem silných pouličních protestů odstoupila. Stala se první obětí finanční krize. Tedy: první vládou, která padla v přímé závislosti na globální ekonomické krizi.
"Opravdu lituji, že s touto koalicí nemůžeme pokračovat. Věřím, že by dosáhla nejlepších výsledků," prohlásil šéf konzervativní Strany nezávislosti (SF) Haarde před poslanci. Spolu s SF tvořila vládní koalici sociální demokracie (AF), která se snažila - neúspěšně - získat silnější slovo v koalici.
Haarde, který předal rezignaci prezidentovi Ólafuru Ragnaru Grímssonovi, souhlasil s předčasnými volbami. Ty by se podle něj měly konat 9. května.
Konec vlády se rýsoval delší čas. Už v neděli odstoupil sociálnědemokratický ministr obchodu Björgvin Sigurdsson. Zdůvodnil to reakcí na dlouhodobé demonstrace Islanďanů.
Vztah k EU
Odstoupení kabinetu požadovali Islanďané od loňského podzimu, kdy na ostrov s plnou silou dolehly finanční těžkosti.
Padly přední banky a zhroutila se islandská koruna. Země stála na pokraji finančního bankrotu.
Krizi pomohly zvládnout jen masivní půjčky od Mezinárodního měnového fondu a také razantní škrty ve státním rozpočtu.
Přesto nečekají zemi lehké časy. Ekonomické prognózy předpokládají, že ostrovní ekonomika se letos propadne o 9,6 procenta. Konec vlády v této situaci nemusí být špatnou zprávou. "Hlavně to vyjasní naši politiku," míní Lars Christensen, analytik z Danske Bank. Stejně se vyjádřila ministryně zahraničí Ingibjorg Gisladottirová, která stojí v čele strany AF. Doufá, že z voleb vyjde vláda se silnějším mandátem. "V posledních týdnech a měsících nebyla vláda dost akceschopná," citovala ji stanice BBC.
Koaliční partnery dělila řada zásadních témat. AF například chtěla ve funkci nahradit šéfa tamní centrální banky Davida Oddssona.
Přimlouvala se také za pevnější vztahy s Evropou. Island s 320 tisíci obyvateli měl vždy poměrně vlažný vztah ke vzdálené Evropské unii. Minulý měsíc se ale evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn vyjádřil, že Island možná podá přihlášku do unie již tento rok.
Přijmout euro by pro islandskou ekonomiku bylo výhledově výhodné, protože příliš silná islandská koruna v porovnání s eurem, komplikuje exporty ryb.
Island je v současnosti spolu s Norskem a Lichtenštejnskem členem Evropského hospodářského prostoru, využívá tedy výhod vnitřního trhu.
Hlavním důvodem, proč Island dosud nejevil zájem o vstup do Evropské unie, je Společná politika rybolovu a s ní spojené kvóty na výlov. Rybaření tvoří 70 procent příjmů Islandu z exportu.
Podle průzkumu veřejného mínění, který zveřejnil islandský deník Frettabladid, si přejí tři čtvrtiny Islanďanů referendum o členství v unii.
Demonstranti slaví
Demonstranti, shromáždění před budovou parlamentu, přijali pád banky s nadšením. Troubili na trumpety, mlátili plechovým nádobím.
"Jsme dnes velmi nadšení, lidé si oslavy opravdu zasloužili," řekl agenturám hudebník Snorri Hauksson. "Současně vidíme, že nás ještě čekají těžké časy a ne všechny naše požadavky byly zatím splněny." Proto jsou demonstranti připraveni protesty kdykoli obnovit.
(sla, Reuters)
