- Odborníci připravili nové osnovy pro dějepis na gymnáziích
- Učitelé mají studentům vysvětlit více ze současné doby
Dějepisáři se konečně musí smířit s tím, že podrobnosti z dějin Mezopotámie v čase internetu patří spíše do knihoven a ne do školních tříd. Studenti gymnázií se místo přehnaných podrobností z dávného pravěku mají nyní v hodinách dozvědět více o moderních dějinách a historii chápat v širších souvislostech.
Do několika prvních gymnázií by se měl totiž brzy dostat první návrh "moderních" hodin dějepisu, které mají HN k dispozici.
"Mnozí učitelé proberou se žáky učivo stěží jen do konce druhé světové války. Přitom studenti si mají odnést to podstatné, kontext dějin a všeobecný přehled. Konkrétními daty ze starověku se jen cvičí paměť," říká Jaroslav Jeřábek z Výzkumného ústavu pedagogického, který spadá pod ministerstvo školství. Ten připravil pro gymnázia nové osnovy dějepisu. Pokud se dějepis s moderními dějinami na pilotních školách osvědčí, měl by se stát v nejbližší době doporučenou předlohou pro všechna gymnázia.
Volnost pro učitele
V prvních dvou ročnících gymnázia mají učitelé studentům podle nového návrhu vyložit celé dějiny od antiky až po současnost. Místo dlouhých seznamů historických dat by ale gymnazisté měli umět vysvětlit, jak se například antika promítla do moderních dějin nebo v čem bylo pro modernizaci společnosti podstatné osvícenství a revoluce v 18. a 19. století.
Na konci druhého ročníku pak budou schopni objasnit, jaké důsledky měl pád komunistických režimů, na jakých základech se tvořila Evropská unie anebo jaký je význam islámské kultury v moderní době. "Data o starém Egyptě si už každé dítě dnes najde na internetu. Učitel má být naopak průvodcem historií a vysvětlit dětem, jak historii chápat. A dobu starověku vykládat ne podrobně, ale jako určité kulturní dědictví," vysvětluje Jaroslav Jeřábek.
Zatímco první dva ročníky gymnázia by byly hodiny dějepisu povinné, ve třetím a čtvrtém roce by se sama škola rozhodla, jestli se historii budou učit všichni studenti. Dějepis může ředitel zařadit do nepovinných seminářů a nechat učitelům na výběr volná témata. Odborníci učitelům navrhují hned několik variant: například udělat průřez všemi významnými válkami od řecko-perských, přes napoleonské až po válku v Iráku. A snažit se pak na válečných konfliktech studentům ukázat určité strategie a vysvětlit jim, jak války změnily společnost. Pokusit se také přiblížit, co znamenají pojmy hrdinství, válečné zločiny, pacifismus a humanitární právo. Na příkladech z historie tak mohou studenti pochopit, v jakém společenském podhoubí vznikají války
Těžké moderní dějiny
"Dát dětem více kontextu a učit modernější dějiny jedině vítáme. Už dnes se učitelé snaží promítnout do hodin modernější metody, studentům pouštět dokumenty a o současné době se s nimi bavit. Například i v občanské výchově," říká šéf Asociace ředitelů gymnázií Alfréd Dytrt. Naopak Asociace učitelů dějepisu proti novému návrhu protestuje a poslala dopis ministru školství. Nelíbí se jim, že se dějiny zkrátí jen do dvou ročníků, a učitelé tak nestihnou dějiny vyložit. Na většině gymnázií se nyní dějepis vyučuje do třetího ročníku, ve čtvrtém je pro maturanty jako volitelný seminář.
Podle odborníků se ale mnohdy učitelé nechtějí do moderních dějin pouštět. "Je to moc čerstvé, někteří například dobu komunismu ještě neumí interpretovat," míní Jaroslav Jeřábek.
