- Univerzity čeká nástup slabších ročníků
- Školy začínají lákat na atraktivní obory
- Problémy budou mít humanitní školy
České vysoké školy se začaly připravovat na nedostatek studentů. Především ty technické a přírodovědné, kam nemíří takové množství mladých lidí jako na humanitní studia, lákají maturanty na nové, atraktivnější obory. Na technikách se tak uchazeči mohou hlásit na předměty jako jsou průmyslový design, design prostředí, arts management. Na přírodovědách pak třeba na ochranu životního prostředí či ochranu obyvatelstva.
"Musíme být připraveni na slabší populační ročníky, které budou přicházet v následujících letech. Do tří let se počet uchazečů podle odhadů propadne o třicet procent a mezi školami už o ně začíná tvrdý boj," popisuje Václav Havlíček, rektor pražské ČVUT. Ta už v tomto roce uvažuje o založení dvou nových fakult, které mají přitáhnout studenty - komerčního inženýrství a informatiky.
Podle statistik může být totiž tento rok jedním z posledních, kdy budou vysoké školy přijímat kolem sta tisíc studentů. Vyhlídky v dalších letech nejsou totiž pro školy příznivé: v loňském roce bylo 120 tisíc patnáctiletých dětí v populaci, za dva roky jich bude jen devadesát tisíc. A tento stav má trvat až do roku 2015.
"Poroste konkurence mezi školami, které musí daleko více přemýšlet, na co studenty nalákat. Pravděpodobně nastane to, s čím se nyní potýkají techniky, kterým se nedaří získávat dostatek studentů. Bojovat budou muset určitě i humanitní školy," vysvětluje ekonom CERGE-EI a analytik školství Daniel Münich.
Úbytek studentů znamená pro školy finanční problémy: přicházejí tím i o peněžní dotace, které na ně dostávají od státu.
Do techniky dát ekonomii
Největší zájem mezi studenty je tradičně o humanitní a ekonomické školy, na které se hlásí zhruba dvě třetiny uchazečů o studium.
Důvod, proč si studenti vybírají právě ekonomické školy, je jasný: jejich absolventi mohou pomýšlet na nadprůměrné platy. Podle statistik mají nejvyšší mzdy v Česku ti, kteří vystudovali informatiku, hlavně programátoři-specialisté. Ti si v průměru přijdou na 32 tisíc korun. O pět až deset tisíc méně si v průměru vydělají pracovníci v marketingu, právníci a stavební odborníci. Některé obory, jako je třeba ekonomika zdravotnictví, slibují studentům uplatnění už proto, že jsou v Česku pořád ještě novinkou a na trhu práce takto zaměření odborníci zatím chybí.
"Proto se snažíme k čistě technickým oborům přidat právě i ty s komerčním využitím, jaké mají humanitní školy, u kterých mají studenti pocit, že si pak následně vydělají v jejich oboru více peněz. Je to u nás například biomedicínské inženýrství nebo průmyslový design," říká rektor ČVUT.
Chemické školy si k čistě přírodovědným a teoretickým předmětům přidávají také více atraktivnější ekonomie. Tak například Vysoká škola chemicko-technologická má jeden z oborů Ekonomika a management chemických a potravinářských podniků.
Stále více oblíbeným novým oborem je ekologie. "Dva roky máme novou fakultu životního prostředí. Tento trend se prosazuje stále více," říká rektor České zemědělské univerzity Jan Hron.
Stále málo vysokoškoláků
Zatímco školy budou o uchazeče bojovat, studenti si naopak budou moci více vybírat. U prestižních oborů, jako jsou práva, psychologie, kam se dostane zhruba každý desátý uchazeč, by však husté síto u přijímaček nemělo být ani v následujících letech propustnější.
"Ročně dostáváme více než šedesát tisíc přihlášek, my si pořád hodně vybíráme, a to si myslím, že se nezmění," upozorňuje rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.
Přesto, že se v posledních letech počet vysokoškoláků zvyšoval, diplom je zde stále vzácností. Jen patnáct procent pětadvaceti- až čtyřiatřicetiletých ho získá. To je vůbec třetí nejhorší výsledek mezi zeměmi OECD.
Na co školy vábí nové studenty
- Ekonomika a řízení zdravotnictví (Univerzita Palackého)
- Bioinformatika (VUT)
- Arts management (VŠE)
- Ekonomika a management chemických a potravinářských podniků (VŠCHT)
- Aplikovaná ekologie (Česká zemědělská univerzita)
- Design prostředí (Technická univerzita Liberec)
