Nízká inflace umožní centrální bance i v letošním roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Na mezibankovním trhu však nadále panuje nedůvěra, roste obava z rizika. Výrazně nižších sazeb u hypoték či dalších úvěrů se tedy letos příliš nedočkáme.

"Neočekáváme žádné významné změny sazeb u hypoték oproti současné situaci," potvrdila HN mluvčí Hypoteční banky Pavla Hávová.

Sazby ČNB půjdou dolů

Podle analytika ING Vojtěcha Bendy by měla inflace za loňský prosinec, kterou zveřejní Český statistický úřad v pátek, zpomalit na 3,6 procenta z listopadových 4,4 procenta. "Ke konci letošního roku by pak měla spadnout pod dvě procenta na 1,8 až 1,9 procenta," odhaduje Benda.

Inflaci pod dvěma procenty očekávají i další oslovení analytici. Podle nich se tak centrální bance otevírá prostor k dalšímu snižování sazeb.

"Nějaké výraznější snižování bych však nečekal," míní analytik společnosti Atlantik FT Petr Sklenář.

Předpokládá se pokles klíčové sazby ČNB ze současných 2,25 procenta na maximálně 1,75 procenta. Důvodem k opatrnějšímu pohybu úroků ČNB bude pravděpodobné pokračující oslabování kurzu koruny. Dalším argumentem bude podle Sklenáře inflační cíl ČNB. Zatímco nyní to jsou tři procenta, od roku 2010 bude centrální banka usilovat o inflaci ve výši dvou procent. Skutečná inflace by tak již byla pod cílem ČNB.

Pokud kurz koruny k euru výrazně nepřeroste 27 nebo 28 korun bude moci centrální banka podle Bendy dál pokračovat ve snižování úroků. "Kdyby se teoreticky dostala k 29 korunám, měla by ČNB důvod zbrzdit snižování sazeb," míní Benda. Záležet podle něj bude i na výši sazeb v eurozóně. "I když tenhle důvod centrální banka nepřizná," dodal.

Riziko brzdí pokles sazeb

Klientům bank ale úroky nebudou klesat tak rychle, jak je bude snižovat centrální banka. "Určitě to může tlačit sazby níž, ale není to klíčový faktor," říká Sklenář.

"Zvýšila se averze k riziku a vzrostly rizikové prémie. Vazba mezi sazbami centrální banky a komerčních bank se tak velmi uvolnila," dodává Benda. Snižování sazeb u bank v reakci na ČNB tak bude pozvolnější, Sklenář očekává, že to potrvá dvě až tři čtvrtletí.

Podle České spořitelny sazby pravděpodobně nejvíce ovlivní to, kdy začne znovu fungovat dluhopisový trh a kdy se vrátí důvěra ve finanční trhy. HN to řekla Pavla Langová z tiskového oddělení ČS.

"Vývoj sazeb ovlivňuje především mezibankovní trh a rizikové náklady," dodal Luboš Berkovec, šéf risku a financí splátkové společnosti Home Credit. V mezibankovních sazbách letos žádné významné změny neočekává.

"U rizikových nákladů předpokládáme mírné zhoršení vzhledem ke zvyšující se nezaměstnanosti," říká. U spotřebitelských úvěrů se tak klienti výrazných pohybů sazeb nedočkají. "V závislosti na mezibankovním trhu lze usuzovat, že úrokové sazby budou v letošním roce spíše stagnovat," říká Berkovec.

V současné situaci je přitom podle Langové prakticky nemožné předpovědět, jak se budou sazby v budoucnu vyvíjet. "Sazby kratších fixací klesají a zároveň stagnují sazby dlouhých depozit," říká Langová.

U hypoték podle ní narůstá boj o depozita, takže sazby neklesají tak rychle, jak by nasvědčovaly úpravy ze strany ČNB. "Na dlouhodobých sazbách se promítá fakt, že nefunguje dluhopisový trh," dodala.

Související