Ruzyňské Letiště Praha může slavit. Včera ohlásilo konečný úspěch při výkupu pozemků, na nichž hodlá postavit druhou rozjezdovou plochu. Šéf společnosti Miroslav Dvořák si tak oddechl: "Odpadl problém, který paralyzoval další rozvoj letiště a výrazně tím snižoval jeho hodnotu."

Jenže skutečný vánoční dárek nedostalo letiště, nýbrž více než dvacítka vlastníků pozemků, kteří je prodejem státu často více než pětsetkrát zhodnotili. Stát teď musel zaplatit čtyři miliardy korun za parcely, které sám před časem prodal takřka "za hubičku".

Jak se mohlo stát, že pozemky nejprve prodával stát v ceně 11 korun za čtvereční metr, aby je nakonec po pěti letech zase vykupoval zpět za 5500 korun za metr?

Už předem můžeme připomenout pointu příběhu, která nepřekvapí: nikdo za nic nemůže, nikdo nebyl pohnán k zodpovědnosti.

Prodej bezmála osmdesáti hektarů polí v Ruzyni spustil v září 2003 Pozemkový fond. "Řádně jsme nabídku zveřejnili. Přihlásilo se několik zájemců. Nejvíce, přes 11 korun za metr, nabídl podnikatel Jan Hrnčíř. Na něj jsme také v listopadu 2003 pozemky převedli," popisuje mluvčí fondu Michal Bureš.

Pozoruhodnost zdánlivě banálního prodeje spočívala v tom, že si údajně nikdo ze zodpovědných úředníků "nevšiml", jak nepostradatelná jsou pole pro budoucnost letiště.

Přesněji, možná si toho všiml podnikatel Hrnčíř. A vzápětí také investiční společnost Penta, která v roce 2005 začala vykupovat hektary od Hrnčíře. Platila mu za metr kolem pěti set korun. A konečnou cenu se státem pak zase dohodla na více než desetinásobek. Stát ostrouhal, podnikatelé byli spokojeni.

Státní úředníci - hlavní protagonisté počátku prodeje z roku 2003, nijak postiženi nebyli. Tehdejší šéf výkonného výboru Pozemkového fondu Josef Miškovský skončil až o dva roky později v souvislosti s jinou aférou fondu. Dnes pracuje pro státní Lesy ČR.

"I pozemky v Ruzyni jsme před prodejem "lustrovali" - to znamená uvědomili příslušné instituce, zda proti tomu něco nemají. Proto fond nepochybil," vysvětluje jeho mluvčí Bureš. Letiště ani ministerstvo dopravy ovšem fond oslovovat nemusel. A také to neudělal. A tak se ani tehdejší ředitel letiště Martin Kačur proti prodeji strategických hektarů neozval.

Dnes je Kačur na postu, který může vyvolávat otazníky. Je viceprezidentem Aera Vodochody, firmy, která patří Pentě. Nikdy se ovšem nijak neprokázalo, že by Kačur coby šéf Ruzyně prodej pozemků nějak ovlivnil nebo pomáhal Pentě.

Kauza pozemků pro novou ranvej tak končí, a začíná druhá etapa: privatizace Letiště Praha. Tu hodlá vláda rozjet bez ohledu na finanční krizi. Od 1. prosince už převedla dřívější státní podnik na státní akciovku. "Jdeme do privatizace, jako by žádná krize nebyla. Až při nabídkách zájemců se ukáže, jestli soutěž nezrušíme," potvrzuje ministr financí Miroslav Kalousek. Očekává výnos mezi 50 až sto miliardami korun.

Související