Nejhorší období ve své historii zažívají takzvané hedgeové fondy. Ty využívají všech dostupných investičních strategií a podléhají pouze malé regulaci. Jen v říjnu klesl jejich majetek podle indexu HFRX o téměř deset procent, od začátku roku pak ztratily už dvakrát tolik.

Tyto fondy přitom fungují tak, že se sázkami na pokles i růst akcií a dalšími investičními "triky" snaží vydělávat i v obdobích, kdy hodnota všech jiných investic padá.

Tyto speciální fondy ztrácejí podle Petra Poskera ze společnosti Atlantik FT, která sama tři hedgeové fondy provozuje, i kvůli zákazu spekulací na pokles akcií a neochotě bank půjčovat. Často totiž na své obchody využívají právě vypůjčených peněz.

Hedgeové fondy, které berou minimální investice v řádech milionů korun, se staly v posledních měsících trnem v oku evropským politikům. Ti je viní, že se svými spekulacemi podílely na prohloubení finanční krize a volají po jejich regulaci. Podle šéfa Evropské komise José Barrosa připravuje jeho úřad směrnice, které by měly podnikání těchto fondů omezit.

Podle Poskera by však tato nová legislativa neměla spočívat v zákazu některých jejich investic, nýbrž nanejvýš v limitu pro maximální ztrátu těchto fondů za určité období. "Třeba naše fondy vydělávají. Máme stanoveno, že za žádných po sobě jdoucích dvanáct měsíců nesmějí skončit v minusu. Nejde o to, vydělávat pořád. Stačí jen dva dobré měsíce v roce a potom se pohybovat mezi nízkými měsíčními zisky i ztrátami," říká Posker.

Kolik hedgeových fondů působí v Česku, není jisté. Většina z nich je navíc registrována v zahraničí.

Celosvětově se majetek hedgeových fondů v říjnu snížil o dalších 188 miliard dolarů na 1,7 bilionu dolarů.