- Většina podnikatelek musí skloubit práci s rodinou
- Ženy si už troufají na podnikání v technických oborech
Polovina všech mužů a žen v Česku si stále myslí, že by se žena měla starat o děti a muž vydělávat. Potvrzuje to studie Aleny Křížkové ze Sociologického ústavu s názvem Životní strategie žen-manažerek. Přibývá žen, které jdou proti tomuto stereotypu. Stanou se samy sobě šéfem a vytvářejí si vlastní pravidla. Začnou podnikat, nebo si založí firmu poté, co uspějí na top manažerských postech.
Třeba Rostya Gordon-Smith je ředitelkou vlastní konzultační firmy PeopleImpact. Získala zkušenosti jako ředitelka pro lidské zdroje ve společnosti Český Telecom, Nortel Asia, KPMG, Land &Marine Engineering, APP Group a Radiomobil. Nakonec pochopila, že je lepší řídit firmu podle vlastních představ.
Martina Wolfová získala zkušenosti ve společnosti PricewaterhouseCoopers jako personalistka. Ale nakonec dala přednost "volné noze" a poskytuje služby jako konzultantka.
V Česku začíná přibývat i žen, které nedělají jen "přihrávače" manželovi, ale podnikají od začátku samy za sebe. Navíc si troufají na technické obory, které byly dříve spíš doménou mužů. Na podnikatelky se zaměřila společnost D&B a uspořádala pro ně soutěž. Využila k tomu informace ze své databáze o 1400 firmách.
Hodnotila bonitu firem a jejich výkonnost. Byly stanoveny tři kategorie: malá společnost od 11 do 25 zaměstnanců. V té zvítězila Marči Horová, jednatelka společnosti Chromservis, která se zaměřuje na prodej měřicí a regulační techniky. V kategorii středních firem od 26 do 100 zaměstnanců obsadila první příčku Karolina Pokorná, jednatelka společnosti Profikon International v Frenštátu pod Radhoštěm. Vyrábí a vyváží do světa trezory. V kategorii velkých společností s více než 100 zaměstnanci uspěla Anna Šťastná ze společnosti Cora úklid se sídlem v Kroměříži.
Všem ženám bylo společné, že rozpoznaly podnikatelskou příležitost na trhu. Marči Horová začala podnikat hned po revoluci. Zúročila své excelentní vzdělání chemika. Karolina Pokorná neváhala opustit vysokou školu ekonomickou, kde po revoluci profesoři neměli jasno v tom, co mají vlastně učit. Dnes hovoří několika cizími jazyky, a studuje na prestižní škole ve Švýcarsku. Anna Šťastná z Kroměříže nepohrdla, když jí zaměstnavatel nabídl řídit skupinku uklízeček. Mohla se k příležitosti obrátit zády, studovat dále sociologii a kreslit v sociologickém ústavu demografické tabulky. Místo toho vybudovala moderní úklidovou firmu.
Všem ženám pomohla intuice, ale pak to byla podle slov všech tří podnikatelek spíš jen samá dřina. Důležitá byla nejen odvaha začít, ale i překonávat těžké překážky. Navíc si uměly zorganizovat svoje zázemí. "Když jsem měla malé dítě, snažila jsem se vše dobře zorganizovat, neměla jsem nikoho k ruce," říká Marči Horová.
"Některé mámy by nejraději své děti zabalily do bezpečného obalu. Já je vedu k samostatnosti," říká Karolina Pokorná. Navíc se s manželem dělí o rodičovské povinnosti. Úspěšnou ženu teď těší, že není "ta podnikatelka", u které se v Česku spíš řeší, kolik vydělává, než co dokázala. Podnikání jí přináší svobodu. Neškemrá o možnost prokázat schopnosti v nějaké firmě, ale sama vytváří nové pracovní příležitosti ve Frenštátě pod Radhoštem.
"Myslím si, že muži více riskují. Ženy jsou opatrnější. Víc přemýšlejí o strategii, než se do něčeho pustí," myslí si Marči Horová. Podle ní je pro ženu i pro muže důležité najít takový poměr mezi prací a rodinou, který jim oběma vyhovuje.
