- Važme si spojenců, mějme ale na paměti, že mají své zájmy, řekl ve svátečním projevu

- Zmínil Mnichov i to, jak země doplatila na poválečné uspořádání

Češi by si měli vážit spojeneckých závazků se zeměmi vyznávajícími stejné civilizační hodnoty, ovšem neměli by si dělat přehnané iluze o míře jejich nezištnosti, řekl včera prezident Václav Klaus na slavnostním shromáždění k výročí vzniku Československa.

Spojenci, tak jako vždy, mají své vlastní státní zájmy, což potvrzuje i dění posledních týdnů, uvedl.

Pozor na Unii

Ve svátečním projevu, v němž se Klaus věnoval hlavně historickým odkazům, našel i paralelu s Evropskou unií. Dva měsíce před českým předsednictvím zopakoval pochyby o tom, kam unie spěje.

Teprve zpětný pohled historiků podle prezidenta ukáže, zda členství v EU, které podle jeho názoru opět vzdaluje rozhodování o věcech veřejných, je přínosem nebo dalším pozdním zklamáním. "Obavy ale mám," prohlásil. Zmínil se o tom, že stát se členstvím v unii dostal do situace, kterou důvěrně zná - "v přesvědčení, že činíme to nejlepší pro náš stát, jeho nejdůležitějších charakteristik se vzdáváme".

Klaus zdůraznil, že žít v dnešní době je štěstím, neboť si užíváme nevídaných svobod a životní úrovně a zemi nehrozí ani žádné bezprostřední vnější ohrožení. "Rozumný optimismus je na místě. Tím více však platí, že jediným reálným nebezpečím si v takové době můžeme být my sami. Naše krátkozrakost a lhostejnost nevidící dále než za obzor jednoho dne," řekl ve Vladislavském sále Pražského hradu.

Bližší košile než kabát

V souvislosti s tématem Evropy a spojenectvím mezi evropskými státy nabádal ke střízlivosti a ostražitosti.

Naši předkové podle Klause nedocenili, že evropské okolí není tak ideální a idealistické, jak se zdá. "Selhání spojeneckých svazků s Francií a Velkou Británií, vedoucí k (Adolfem) Hitlerem nadiktované mnichovské dohodě, se stalo osudovou národní tragédií, ale snad i prozřením, že v reálném světě stojí prospěch jednotlivých států vždy nad vznešeně znějící rétorikou," řekl Klaus.

Uvedl, že "když jde do tuhého", je ostatním státům bližší "košile vlastních zájmů než kabát idealismu". To se podle něj projevilo i po druhé světové válce, kdy velmoci zemi "přepustily" pod vliv Sovětského svazu.

Čechům vzkázal, že finanční krize se jich dotýká jen zprostředkovaně a neohrožuje vklady, a to i díky tomu, že stát má vlastní měnu.

Kritizoval také "politické pletichaření" a osobní půtky, v nichž podle prezidenta zaniká smysl politiky.


Prezident propůjčil Řád Bílého lva plukovníkovi Jiřímu Zenáhlíkovi, který se účastnil v řadách americké armády invaze do Normandie, v roce 1952 byl odsouzen na doživotí.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka propůjčil prezident Jakubu Blackému, který se účastnil odboje proti nacistické okupaci.

Stejný řád dostal Bohuslav Bubník, který poskytoval pomoc skupině Anthropoid.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka získal Mons. Jan Graubner představitel katolické církve.

Prezident propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka Jaroslavu Grosmanovi, bojovníkovi proti nacismu i komunismu.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka získal Josef Lesák, který bojoval na barikádách v květnu 1945 a později i proti komunismu.

Stejný řád získal František Wiendl, účastníkem domácího protinacistického odboje.

Medaili za hrdinství udělil prezident Petru Králíkovi, který v Afghánistánu zachránil s nasazením vlastního života dva těžce zraněné britské vojáky.

Medaili za hrdinství dostal Tomáš Krampl, který v Afghánistánu padl s jednotkou do léčky a přes vážné zranění dokázal přejít do protiútoku.

Medaili za hrdinství získal od prezidenta Zdeněk Lhota, v akci v Afghánistánu se s nasazením života zasloužil o záchranu životů jeho osádky.

Medaili za zásluhy dostal Ludvík Armbruster, významný vědec a pedagog.

Prezident udělil Medaili za zásluhy Gabriele Beňačkové, vynikající operní pěvkyni.

Medaili za zásluhy dostal Pavel Brázda, významný český malíř.

Medaili za zásluhy in memoriam udělil prezident Adolfu Karlu Branaldovi, významnému českému prozaikovi.

Stejnou medaili dostal Ivo Hána, přední český imunolog.

Medaili za zásluhy získal Karel Havelka, legenda českého dostihového sportu.

Prezident udělil Medaili za zásluhy Oldřichu Jirsákovi, proslulému vědci, který se věnuje vývoji nanovláken.

Medaili za zásluhy prezident udělil Karlu Kaplanovi, přednímu českému historikovi.

Stejnou medaili prezident udělil Martě Kottové, která přežila Terezín i Osvětim.

Medaili za zásluhy získal Václav Pačes, předseda Akademie věd.

Prezident udělil Medaili za zásluhy Antonínu Panenkovi, legendě české kopané.

Medaili za zásluhy dostala Jindřiška Pavlicová, která se významně se zasloužila o rozvoj vzdělávání zdravotnického personálu.

Stejnou medaili získal Josef Petráň, významný český historik.

Prezident udělil Medaili za zásluhy Janu Petrofovi, který obnovil světoznámou značku klavírů.

Medaili za zásluhy získal Josef Podzimek, úspěšný český stavař.

Medaili za zásluhy získal Břetislav Pojar, slavný režisér a výtvarník animovaného filmu.

Prezident udělil Medaili za zásluhy Jaroslavu Šerých, významnému malíři.

Medaili za zásluhy získala Alena Šrámková, uznává architektka.

081029_04_1_CTK.jpg