Město Plzeň, to už není jen dvanáctka Pilsner Urquell nebo desítka Gambrinus z produkce českého gigantu - Plzeňského Prazdroje.

Do hlavního města pivní kultury už dávno vtrhly se svými bilboardy a hospodami nejrůznější konkurenční značky, včetně Staropramenu, Budějovického Budvaru či Krušovic nebo i menších značek typu Bernard.

Nevídanou nabídku ale co do pestrosti v poslední době stále víc rozšiřují i nejrůznější restaurační minipivovary. Produkují sice jen několik set hektolitrů ročně, ale počtem značek, včetně vlastních ležáků a speciálních piv, nemají konkurenci.

Pivovar Modrá hvězda v blízkých Dobřanech byl před deseti lety první. Před sedmi lety přišel minipivovar U rytíře Lochoty, loni Pivovarský dvůr s obnovenou značkou Purkmistr a letos jen pár set metrů za rozsáhlým areálem Plzeňského Prazdroje pivovar Groll s vlastním pivem Lotr.

"V Praze je minipivovarů o něco víc, tak bylo jen otázkou času, než se rozjede i Plzeň. Je to reakce na potřebu lidí poznávat i jiné chutě, než jaké nabízejí leckdy podobné značky velkých pivovarů," říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Jeho slova potvrzuje i Petr Míč, manažer společnosti Lukrécius, která vlastní a provozuje minipivovar Purkmistr - Pivovarský dvůr v Plzni-Černicích. Vaří devět druhů piv, včetně ochucených, jako je Borůvkový speciál nebo Cannabis.

"Jde v podstatě o zaplnění mezery v nabídce velkých pivovarských gigantů a spojení se zážitkovou gastronomií včetně ubytování a dalších služeb," uvádí Míč.

S podobnou nabídkou fungují i další minipivovary. Všechny vycházejí především ze zájmu turistů, ale postupně v lokálech přibývají i místní. Podle majitele Modré hvězdy Josefa Kozlera si ale ani tak nikdo nemůže dělat iluze o snadném výdělku. Kozler už vaří deset let a v nabídce mu nechybí ani višňový speciál a piva od desítky po třiadvacítku.

"Pokud prodáváte pivo laciněji, než stojí v Německu, sotva pokryjete náklady a o další rozvoji si můžete jen nechat zdát," připomíná Míč. Nabídka dalších služeb včetně ubytování je podle něj nezbytná.

Minipivovarů funguje v Česku dnes už sedmdesát tři, dohromady uvaří ročně přes 70 tisíc hektolitrů, což je sotva viditelný zlomek z celkové české pivovarnické produkce necelých dvaceti milionů hektolitrů. Rozmachu těch malých, které v drtivé většině vaří jen pro vlastní restauraci, ale přispívá podle Veselého pomalu rostoucí ochota tuzemských "fajnšmekrů" zaplatit za kvalitní místní piva cenu i kolem 35 korun.

Být výrazně lacinější znamená na pivu prodělat. "Produkce je malá a na jednotkovou cenu mají tyhle pivovary vysoké náklady. A kdo by chtěl z těchhle malých prodávat i dál než ve své restauraci a zvýšit produkci, musí počítat s dalšími vysokými náklady na lahvování a stáčení," tvrdí Veselý.

V Plzni si ale troufne málokdo vybírat za pivo až 35 korun. Provoz pivovaru tak dotuje restaurace nebo vlastní hotel.

"V situaci, kdy velké pivovary připomínají spíše továrny na pivo, jde ale v případě minipivovarů každopádně o určitý návrat k tradici. A to lidi oceňují víc a víc," připomíná známý plzeňský pivovarnický odborník a sládek Josef Krýsl.

Ví, o čem mluví. Krýsl loni získal v konkurenci 65 značek a 22 malých pivovarů Cenu českých sládků, vaří pivo i za hranicemi Česka a podílel se na loňském startu černického Purkmistra.

Související