080922_16_1_michael_garin.jpgTelevize Nova spustí do půl roku svůj filmový kanál Nova Cinema také ve volně přístupném pozemním digitálním vysílání (DVB-T). Dosud byl kanál přístupný jen přes satelit a kabelové sítě. Pro vysílání Nova Cinema přes DVB-T využije největší tuzemská komerční televize takzvanou bonusovou licenci. Na tu má nyní Nova nárok poté, co stejně jako Prima před měsícem odsouhlasila vládou vydaný technický plán přechodu od analogového k digitálnímu vysílání.

Majitel TV Nova, společnost CME, navíc ve čtvrtek oznámil, že získal licenci na českou verzi hudebního kanálu MTV. Diváci se na ni mohou těšit příští rok.

Michael Garin, generální ředitel společnosti CME, má však k samotné digitalizaci vážné výhrady. Nevěří totiž, že by český trh mohl při své velikosti uživit kanály nově příchozích společností.


HN: Na trh míří nové digitální stanice. Nebojíte se, že vám to ukrojí z vašeho koláče?

Upřímně musím říct - a říkám to už několik let, že digitální televize je jedna z nejstrašnějších zhůvěřilostí, které se regulátoři a politici na českých občanech dopustili.

Při vší úctě se domnívám, že novináři zde nedělají svou práci, když neinformují o finanční stránce věci. Píší o úžasné nabídce programů, rozšíření nabídky pro inzerenty, ale nemluví o tom, kdo to zaplatí.

V Česku je deset milionů obyvatel - zhruba 3,5 milionu domácností. I podle nejoptimističtějších předpovědí bude mít ten nejúspěšnější kanál maximálně tři až pět procent diváků. Předpokládejme, že ne každý bude mít dekodér a ne každý se bude dívat na televizi, takže řekněme, že se v každý okamžik dívá zhruba polovina, tedy asi 1,5 milionu lidí, z toho polovina má dekodér, a z toho by se dívalo pět procent, což je téměř zázrak. Vychází mi 37 tisíc domácností a v Česku není zadavatel reklamy, který stojí o oslovení 37 tisíc zákazníků prostřednictvím televize. To už je levnější naložit ty lidi do autobusu, odvézt je na fotbalový stadion a promítat jim to tam na obřích plátnech.

Pro srovnání, my v čase hlavních zpráv oslovíme tři miliony obyvatel. Pět procent diváků, kteří se chytnou na digitální kanál, si vyberou jeden skvělý. Všechny ale budou muset vysílat 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Budou muset platit techniku, digitální vysílání a rovněž lidé stojí stejně jako na Nově nebo Primě. Neexistuje jediný podnikatelský model, který by ukazoval, že digitální kanál může být ziskový.


HN: Ale jsou zde zájemci o licence...

Lidé, kteří získali licence, se nyní probouzejí do reality. Někteří už je ani nechtějí. Uvědomili si totiž, že by zbankrotovali. Pro ty, kteří pokračují, to bude kruté probuzení, až zjistí, že nejde o skutečný byznys. Položte si otázku: Evropa je plná moudrých vysílacích společností - RTL, TF1, PRO7 či Sat1, proč nikdo z nich neměl zájem o digitální licenci v Česku? Odpověď je jednoduchá, jsou dost chytří. Kdyby tady skutečně byl trh, tak by sem už dávno přišly firmy jako RTL či PRO7.


HN: A jak by to tedy mohlo fungovat v tak malé zemi, jako je Česko?

Nemohlo. Bude to propadák. Lidé budou naštvaní, protože se stejně budou dívat jen na programy, které sledují nyní, a vláda je nutí si kupovat nějaké dodatečné vybavení. A jak to vím? Protože lidé, kteří mají kabelovou televizi, si ji platí proto, aby se mohli dívat na další programy. Sledovanost TV Nova v hlavním vysílacím čase je 50 procent u domácností, které nemají kabel. U domácností, které mají kabel, a tedy říkají, že chtějí větší výběr, je podíl Novy v hlavním vysílacím čase 47 procent. A proto je kabelová televize v Česku tak málo rozšířená ve srovnání s ostatními zeměmi. Když lidé zjistí, že platí za programy, které mohou vidět na Nově nebo na Primě zadarmo, ruší své předplatné. Proto penetrace kabelové televize v Česku nemůže prolomit pětadvacet procent. A to mají 25 kanálů. Jak si tedy nějaká digitální televize může myslet, že bude úspěšná s jedním?


HN: Takže ani nepředpokládáte, že by mohla v Česku klesnout cena televizní reklamy?

Kde na světě jste viděl, že by k něčemu takovému došlo? A navíc, v Česku není vysoká, naopak je příliš nízká. Je na 60 procentech toho, co se platí v Maďarsku. Reklamní marže ve střední a východní Evropě jsou přitom mnohem nižší než jinde, ale inzerované zboží - láhev coly nebo tuba zubní pasty - tu stojí stejně jako v západní Evropě. Pro srovnání, reklamní výdaje na hlavu jsou v západní Evropě 70 dolarů, v Česku 35 dolarů.


HN: A máte představu, o kolik zdražíte reklamu v příštím roce?

Mám, ale to je mezi námi a našimi inzerenty, ne mezi námi a vašimi čtenáři.


HN: Můžete aspoň porovnat růst cen v příštím roce s letošním?

Růst cen bude určitě vyšší, než jaký je letos.


HN: Máte Galaxii Sport, Nova Cinema, plánujete další kanály?

Ano, a je zde jen pár vysílacích společností, které si mohou dovolit mít úzce zaměřené kanály. A důvod je jednoduchý. Když my rozjedeme nový kanál, tak už máme databázi programů, máme lidi, techniku, všechno, co jsem říkal o digitální televizi, pro nás neplatí.

Když jsme v Rumunsku rozjížděli kanál Pro Cinema - něco jako v Česku Nova Cinema, nabrali jsme osm nových zaměstnanců, kdybychom stejný kanál rozjížděli v Maďarsku, jako se teď někdo pokouší rozběhnout nové kanály v Česku, potřebovali bychom jich zhruba 75 až 125. Musíte mít lidi do prodeje, potřebujete techniky, redaktory a mnoho dalších, které my už máme.


HN: Jsou další kanály, které byste chtěli přivést do Česka?

Česká populace je velmi malá. Není moc možností, jak ji rozdělit na dostatečně velké skupiny diváků, kteří by uživili reklamu pro daný kanál. V USA máte kanály o vaření, o golfu, o tenisu, extrémních sportech nebo třeba o počasí - 24 hodin denně. A všechny ty kanály se uživí, protože v USA máme přes 300 milionů obyvatel. V zemi s desetimilionovou populací můžete mít tak maximálně kanál pro mladé, což bude MTV, nebo kanál pro ženy. Ale najít jinou cílovou skupinu je těžké - skončíte u deseti lidí, a to už je levnější je pozvat k sobě domů než pro ně dělat televizi.


Michael Garin

Generálním ředitelem největší mediální skupiny ve střední a východní Evropě Central European Media (CME) byl Michael Garin (63) jmenován v únoru 2004. Předtím působil ve vedení několika mediálních a telekomunikačních společností, jako například American Media, AMC Theatres, největší kabelové společnosti ve Švýcarsku Cablecom či předního skandinávského prémiového poskytovatele kabelové televize Canal+Nordic. V letech 1999 a 2001 pracoval jako prezident a provozní ředitel internetové společnosti Digital Convergence Corporation. Zkušenosti má i z bankovního sektoru, dva roky působil v ING. Vystudoval Harvard College, má magisterský titul z filozofie a umění. Garin je ženatý. Mezi jeho koníčky patří jachtaření, dále lyžuje, jezdí na běžkách. Má chatu v Norsku a léto tráví na svém sídle na Panenských ostrovech.

Související