Dotaz:


Z obchodního rejstříku jsme zjistili, že manažer naší společnosti založil spolu s dalšími společníky novou společnost s ručením omezeným, která už podle názvu a zapsaného předmětu podnikání patrně bude konkurovat naší společnosti. Máme možnost se proti takovému jednání nějakým způsobem bránit?

Odpověď


Je nutné si uvědomit, že zaměstnanec je povinen dodržovat nejen zákoník práce, ale i jiné právní předpisy, které souvisejí s jím vykonávanou prací. Porušení každého takového předpisu může být v návaznosti na intenzitu porušení sankcionováno až výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru. Níže uvádíme, jakých porušení právních povinností se manažer svým jednáním naznačeným v dotazu může dopouštět a jaké další sankce na něj mohou dopadat.

Porušení zákazu konkurence


Zákoník práce zamezuje profesní konkurenci mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnancem po dobu trvání pracovního poměru tak, že pro výkon výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, potřebuje zaměstnanec až na výjimky předchozí písemný souhlas zaměstnavatele.

Konkurenční jednání je v zákoníku práce vymezeno třemi znaky, které musí být naplněny všechny současně:

- musí se jednat o činnost, neboli o aktivní vztah charakterizovaný výkonem práce (nepostačí tedy pouhá majetková účast společníka na konkurující společnosti, ale musí se jednat o výkon funkce jednatele, popř. o pracovní poměr k této společnosti, apod.)

- činnost musí být výdělečná (resp. zpravidla výdělečná, i když v jednotlivém případě výdělku nebude dosaženo),

- činnost musí být shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele (shodu je nutné vnímat nejen obecně v rozsahu předmětu podnikání zapsaném např. v obchodním rejstříku, ale také konkrétně dle jeho materiálního naplňování).

Porušení obchodního tajemství


Obchodním tajemství jsou veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel jejich utajení odpovídajícím způsobem zajišťuje. Využití obchodního tajemství pro konkurenční podnikání tak může být zároveň porušením nebo ohrožením práva na obchodní tajemství, s důsledky jako při nekalosoutěžním jednání (ty jsou popsány níže).

Nekalosoutěžní jednání


Nekalá soutěž je obchodním zákoníkem definována jako jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Ke vzniku újmy (ať již majetkové či nemajetkové) tedy vůbec nemusí dojít. Soutěžitelé jsou pak fyzické i právnické osoby, které se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikatelé.

Konkrétní skutkové podstaty nekalé soutěže jsou např. klamavá reklama, vyvolání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, či již zmíněné porušování obchodního tajemství.

Zaměstnanec se může vůči svému zaměstnavateli dopustit nekalosoutěžního jednání, vedle porušení obchodního tajemství, za situace, kdy se z nich stanou soutěžitelé. Soudní praxe v tomto ohledu dovozuje, že soutěžní vztah je dán již mezi osobou či kolektivem fyzických osob připravujících založení nového podnikatelského subjektu a konkurujícím subjektem (tedy vytvoření výhodných podmínek pro nově vznikající subjekt na úkor existujícího soutěžitele). Za nekalosoutěžní jednání pak soudní praxe výslovně považuje situaci, kdy si zaměstnanec svým jednáním na úkor svého zaměstnavatele ještě před tím, než zahájí svou vlastní samostatnou podnikatelskou činnost, připravuje výhodnější podmínky, které by jinak při zahájení podnikání neměl.

Při nekalosoutěžním jednání se zaměstnavatel může na provinivším se zaměstnanci domáhat:

- zdržení se porušujícího jednání,

- odstranění závadného stavu,

- přiměřeného zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích,

- náhrady škody a...

- ...vydání bezdůvodného obohacení.

Veškeré shora uvedené nároky náleží zaměstnavateli vedle sebe a může tak souběžně uplatnit všechny, nebo jen některé, dle vlastního uvážení a reálných šancí na úspěch. Odpovědnost za nekalosoutěžní jednání je odpovědností objektivní, nevyžadující zavinění.

Záleží jen a pouze na zaměstnavateli, jakou měrou bude uvedené nástroje používat a jak bude chránit sebe a své podnikání. Nástroje to samozřejmě nejsou všemocné, ale při jejich důsledném uplatňování mohou mít vedle částečně reparační funkce i výrazně preventivní účinek na ostatní zaměstnance, kteří by snad měli podobné záměry. n


advokát

Havel & Holásek s.r.o., advokátní kancelář

Kdo vám radí


Advokátní kancelář Havel & Holásek se sídlem v Praze, Ostravě a Bratislavě a se svými 55 právníky, 15 studenty právnické fakulty a celkem 100 spolupracovníky patří mezi největší české právní firmy. V současné době obsluhuje okolo 500 klientů, z toho více než 20 firem patřících do Czech Top 100, a poskytuje komplexní právní služby vysoké profesionální úrovně ve všech oblastech souvisejících s podnikatelskou činností; právní poradenství v oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení včetně souvisejících účetních a daňových aspektů. Dotazy lze zasílat na emailovou adresu poradna_kariera_special@havelholasek.cz