Patří k základním dílům české moderní literatury a nechybí v žádném žebříčku nejpopulárnějších knih 20. století. Dočkal se více než čtyř desítek vydání a překladů do půl stovky jazyků, esperanto nevyjímaje. Má obrovskou obec vyznavačů, kteří jsou schopni nadšeně sypat z rukávu okřídlené citáty i méně známé pasáže. Nesmrtelný Haškův román spatřil světlo světa ještě za první světové války, přesto svou mnohovrstevnatostí i jadrným humorem dodnes vzrušuje literární vědce i běžné čtenáře. Znají jej však i ti, kdo Švejka nikdy nečetli.
Zásluhu na tom má podoba, kterou poťouchlému vojákovi dal Josef Lada. Ačkoliv se o jeho ztvárnění v průběhu času pokoušela řada tvůrců (originálně jej například ve 20. letech ilustroval německý expresionista Georg Grosz), Švejkova tvář asi navždy zůstane taková, jak ji známe z půllitrů a pivních tácků. Když nyní přichází do knihkupectví vydání, kde Haškův text doprovázejí obrázky Petra Urbana, ukazuje se, že překročit stín prvorepublikových kreseb nebude vůbec jednoduché. Navzdory tomu, že duchovní otec Rudy Pivrnce zůstal věrný svému stylu, jeho Švejk nezapře starší inspiraci: dobrý voják změnil kabát, nikoliv však svou "ladovskou" duši.
Obálky a kresba Nakladatelství XYZ, Euromedia
Dva Švejkové na trhu: současně s tradičním vydáním románu, které naposledy přinesl Knižní klub, se ke čtenářům dostává i verze s ilustracemi Petra Urbana z Nakladatelství XYZ.
