- Mezi lety 2008 a 2013 se má na železnici prostavět 122 miliard korun

- Po nových kolejích ale zatím dál jezdí staré vagony


Do českých kolejí proudí peněz jako nikdy v novodobé historii. Jen v tomto roce se má prostavět na 27 miliard korun. Loni to bylo 23 miliard, o rok dříve jen devatenáct.

"Těch peněz by mělo být ještě mnohem více, když chceme nabídnout kvalitní alternativu k přetížené silniční dopravě," říká mluvčí Správy železniční dopravní cesty Anna Kodysová. "Chceme nabídnout takovou infrastrukturu, aby přišli i noví dopravci a nabídli lepší služby než ti současní," dodává.

Miliardy pro stavební firmy

Moderní koridory, které jsou dnes z většiny financovány ze zdrojů Evropské unie, ale nejsou jen službou pro cestující a dopravce. Ale hlavně obrovskou zakázkou pro celou řadu stavebních firem.

A to nejen na právě dokončovaném železničním uzlu v Praze, který vyšel na osm miliard korun.

V dalších pěti letech se firmy !o nedostatek práce obávat nemusí. Do konce roku 2013 má do staveb na železnici natéct dalších více než sto miliard korun.

Na většině zakázek pracuje jedna či několik společností z velké šestice AŽD, OHL ŽS, Skanska, Stavby silnic a železnic, Tchas a Viamont DSP.

Poslední jmenovanou společnost po čtyři roky řídil současný ministr dopravy Aleš Řebíček. I bez něj se ale společnosti v železniční výstavbě daří. V loňském roce utržila 3,5 miliardy korun oproti dvěma miliardám v roce 2006.

Nyní například ve sdružení společně s firmami Skanska DS a Stavby silnic a železnic optimalizují železniční koridor mezi Planou u Mariánských Lázní a Chebem. Cena stavby je přitom 4,8 miliardy korun. Samotná Skanska utrží na železničních stavbách zhruba 4 miliardy korun ročně.

"Kolejové stavitelství je pro nás strategické, ale vytváří jen devítinu tržeb české Skansky," říká mluvčí společnosti Skanska Ondřej Šuch.

Společnost OHL ŽS (dříve Železniční stavitelství Brno) utržila v loňském roce na železničních stavbách 4,3 miliardy korun z celkových 10,2 miliardy korun tržeb.

Modernizací zabezpečovacích zařízení se zabývá firma AŽD Praha. Například loni dokončila automatizaci tratě z Tábora do Horní Cerekve za 225 milionů korun.

"Trať je tak bezpečnější a provozovateli to ušetří desítky pracovních míst," říká mluvčí společnosti Sandra Chvojková. Firma se dvěma tisíci zaměstnanců loni utržila zhruba 3,5 miliardy korun.

Na vagony peníze nejsou

Zatímco koleje v Česku stále častěji září novotou a umožňují vlakům bezpečně projíždět vysokou rychlostí, o vozovém parku Českých drah se to zatím říci nedá.

"Zatímco masivní investice do infrastruktury začaly už v první polovině devadesátých let, zásadnější modernizace vozového parku přišla mnohem později," vysvětloval mluvčí ČD Radek Joklík. Podle něj mají dráhy skluz za dlouhé roky, po které se vozový park neobnovoval. "Potřebovali bychom investovat 20 miliard ročně, abychom zajistili průběžnou obnovu," zopakoval Joklík požadavek ČD. Letos mají dráhy peníze na vozy za 3,6 miliardy korun. Jen třetinu částky ale utratily už v prvním pololetí.

Analýza ministerstva dopravy proto i nadále realisticky počítá s tím, že auto bude rychlejší než vlak nejméně do roku 2016. Vedle nových železničních koridorů se totiž staví nové dálnice.

zeleznicni_tunel_Praha.jpg

Související