Česká vláda v poměru 11 ku 7 uznala nezávislost Kosova na Republice Srbsko. Pro srbské představitele, kteří odvolali svého velvyslance z Prahy, to bylo bolestivé zjištění, byť očekávané. Otázkou nyní je, zda takové rozhodnutí poškodí český byznys v Srbsku. První negativní signály tu již jsou.

"V několika případech u běžících projektů nám bylo oznámeno, že rozhodnutí o dodavateli technologie se odkládá. Z jednání se vytratila dosud typická srdečnost a je cítit odstup. Přednost nyní mají dodavatelé podobného zařízení z Ruska, Číny a Ukrajiny, kteří s námi dosud prohrávali v kvalitě," podotýká Richard Houška, obchodní ředitel společnosti CINK Hydro - Energy.

Obavy z negativní reakce srbských podnikatelů mají i další české firmy. "Zatímco loňský rok považuji za vrchol vzedmutí česko-srbských vztahů - byl ustaven smíšený výbor, proběhly úspěšné České dny v Bělehradě, Prahu navštívil srbský prezident, do Srbska zavítal premiér Topolánek, proběhlo několik seminářů a obchodních misí a rozběhla se řada podnikatelských aktivit - letos je cítit vyčkávání. V praxi to znamená, že ačkoliv několik tuzemských firem plánovalo na první pololetí 2008 cestu do Srbska, teď jsou jejich aktivity zabrzděny a firmy zaujaly opatrnou pozici," tvrdí Karel Šindelář, předseda sdružení podnikatelů SPPKJ.

Ochlazení přízně části podnikatelské sféry v Srbsku naznačuje i ředitel kanceláře CzechTrade v Bělehradu Pavel Svoboda. "Uznáním Kosova ztratila Česká republika část tradičních sympatií. Řadě srbských podnikatelů je líto, že česká strana narušila tradičně přátelské vztahy," uvádí Pavel Svoboda. Jedním dechem ale dodává, že obchod je pragmatická věc, o čemž svědčí příliv chorvatského a slovinského kapitálu do Srbska. K opatrnosti českých firem poznamenává, že její jistá míra je vhodná. Ale při pohledu na příliv investic ze Slovenska, Maďarska, Slovinska a Chorvatska je snad až příliš velká.

Možné potíže zmiňuje i Dagmar Kuchtová, ředitelka Sekce vnějších vztahů Svazu průmyslu a dopravy, která však nepochybuje o vítězství pragmatismu na srbské straně. "České firmy by se mohly setkat s negativní reakcí u státních zakázek. Nedomníváme se ale, že by nastala výrazná změna k horšímu ve vzájemných vztazích. Nemáme signály, že by nastaly problémy způsobené uznáním Kosova. Navíc většina firem, které obchodují a spolupracují s partnery v Srbsku, s uznáním Kosova nesouhlasí a jejich srbští partneři to vědí. Obě strany to chápou jako nutné zlo našeho členství v EU," poznamenává Dagmar Kuchtová. Jak totiž vyplývá z vládních kuloárů, právě tlak Bruselu na uznání nezávislosti Kosova byl závažím na vahách rozhodí při hlasování českého kabinetu.

Kdo vyjadřuje obavy jsou zejména malé a střední firmy, které chtějí na srbský trh. K nim se obrací MPO s vyjádřením, že pro ně se ve vztahu k Srbsku nic nemění. "Srbsko pro nás zůstává důležitým hospodářským partnerem a zemí prioritního exportního zájmu. Je pro nás nadále prioritou zahraniční a bezpečnostní politiky. ČR podporuje evropskou perspektivu Srbska a je připravena aktivně se spolupodílet na její realizaci. Srbsko patří k nejvýznamnějším příjemcům námi poskytované rozvojové pomoci," uvádí náměstek ministra Milan Hovorka.

A nejen to, zástupci ministerstva jsou si podle něj vědomi reakce srbské strany. "Respektujeme ji. Zároveň vyslovujeme hluboké přesvědčení, že hospodářské vztahy mezi ČR a Srbskem mají velkou perspektivu. MPO nemá nejmenší pochybnosti o tom, že na obou stranách existuje zájem na dalším rozvoji vzájemně výhodných a pragmatických vztahů mezi podnikatelskými subjekty a mezi státními orgány," poznamenává Milan Hovorka.

Podstatné bude, zda Česko opět získá v očích Srbů částečně ztracený kredit, například tím, že (jak uvádí Milan Hovorka) bude naslouchat případným žádostem srbské strany o pomoc na cestě k Evropské unii, třeba při přejímání acquis v oblasti jednotného vnitřního trhu. Česko podporuje i snahy Srbska, aby mohlo uplatňovat výrobky na otevřeném trhu EU a při regionální integraci v oblasti západního Balkánu.

"MPO nebude šetřit úsilím, aby pomohlo všude tam, kde by rozhodnutí české vlády nebylo správně chápáno, respektive kde by v jeho důsledku mohlo docházet k ohrožení českých hospodářských zájmů na srbském trhu či ke snížení šancí pro české firmy přeměnit příležitosti na obchodní případy," dodává náměstek.

Konkrétní podpora byznysu probíhá už teď. Počátkem června proběhly v Olomouci a v Praze semináře na téma příležitosti v Srbsku za účasti srbských i českých představitelů, včetně diplomatů. Na těchto akcích padl názor, že i když se loňský boom ekonomických vztahů přibrzdil, částečně snad i v důsledku současných povolebních nejistot a sestavování bělehradské vlády, na vzájemném byznysu mají srbské firmy zájem a srbská strana by ráda využila českých zkušeností s předvstupní pomocí EU.

K tomu Srbové oceňují odmítavý postoj Václava Klause k uznání nezávislosti Kosova a jeho vyjádření bylo vysíláno denně na televizních kanálech. "Srbové vědí, že Česko uznalo Kosovo pod tlakem unie. V byznysu jsou pragmatičtí a s našimi firmami chtějí do budoucna spolupracovat," podotýká optimisticky Karel Šindelář.