Zdeněk Urbánek byl první kamarád, kterého jsem našel v Praze. Chodili jsme spolu do party kolem Jirky Koláře a kolem Jindřicha Chalupeckého. Toho jsem tehdy považoval za hlavního arbitra literatury u nás, a tak jsem mu dal přečíst pracně na stroji opsané Zbabělce. Vrátil mi je s poznámkou, že to není literatura.
Naštěstí u toho byl Zdeněk, zmocnil se rukopisu, přečet ho za den a noc a odnesl Láďovi Fikarovi. Ten se už jednou pokusil vydat můj rukopis Konec nylonového věku, který cenzoři zakousli a Láďu to tehdy málem stálo místo. Tak teď vydal Zbabělce, Urbánek se stal vlastně objevitelem toho románu pro českou literaturu a Fikarovi se podařilo být za román vyhozen z Československého spisovatele.
Zdeněk Urbánek byl věrný kamarád, nezapomenu na něho.
Autor je spisovatel
