Technik Pavel věděl, že nemá dostatečnou praxi, domluvil se tedy s kamarádem, který pracoval ve velké nadnárodní firmě, a uvedl jeho telefonní linku na stůl do svých referencí v životopisu. Kamarád pak vystupoval před firmami, kam se Pavel hlásil, v roli jeho šéfa.

Podobných příběhů prý v Česku podle odborníků přibývá. Rekordně nízká míra nezaměstnanosti nutí české firmy přijímat do práce skoro všechny zájemce. Ale čím méně volných lidí na trhu práce zbývá, tím více se snižuje jejich kvalita. A firmy nyní musí vymýšlet stále rafinovanější způsoby, jak nekvalitní uchazeče o práci odhalit. Stále častěji tak sází na takzvaný pre-employment screening, který spočívá v legálním ověření údajů, jež o sobě uchazeč o práci uvede.

"Cílem je identifikovat v životopise informace, které jsou zkreslené, zveličené či zcela vymyšlené," potvrzuje Michal Moroz z firmy Moroz & Partner, která se zabývá touto činností. Podle odbor-níků koluje na českém trhu práce okolo 20 procent upravených životopisů. Nejčastěji si lidé vylepšují počty podřízených či zveličí své úspěchy.

HN_080613_15b.jpg

V USA, odkud metoda ověřování informací přišla, pak podle údajů American DataBank obsahuje zkreslené či překroucené informace až čtyřicet procent životopisů.

"Zájem firem se zvětšuje. Naši klienti zjišťují, že je to nestojí moc peněz, a přitom jim metoda dává velkou naději na odhalení nepoctivých uchazečů," říká Zdeněk Kaufmann, zakladatel poradenské firmy Dr. Kaufmann & Partner.

Na šířící se "nemoc" upozorňuje i Moroz. "Před lety šlo především o individuální ověřování minulosti osob aspirujících na vysoké pozice v pobočkách zahraničních firem. Postupně nám však roste poptávka ze strany velkých zaměstnavatelů, kteří chtějí prověřovat uchazeče bez ohledu na úroveň potenciální pozice," tvrdí Michal Moroz a dodává: "Pre-employment screening působí jako prevence zaměstnanecké kriminality, který může zaměstnavatel použít předtím, než rizikového uchazeče přijme a on způsobí problém."

Ponor do archivů

Zaměstnavatelé si zpravidla ověřují údaje o vzdělání, kvalifikaci a referencích uchazečů. U vysokých pozic se například diplomy a studijní výsledky ověřují přímo na školních matrikách. "Stává se nám, že uchazeč školu studoval, ale nedotáhl ji do konce. Objevují se i padělané diplomy či obskurní zahraniční školy, u kterých je těžké ověřit, že je uchazeč opravdu absolvoval," vypráví Moroz. Firmy dále zajímá případná kriminální minulost zájemců, zda nejsou zatíženi dluhy nebo zda u nich nebude hrozit konflikt zájmů. Specialisté navíc často prověřují i charakterové rysy uchazeče, které by mohly firmu ohrozit. Jde třeba o případnou závislost na alkoholu, drogách či sklony ke gamblingu.

Procesu ověřování však musí předcházet písemný souhlas uchazeče se screeningem a předání plné moci k ověření jím sdělených údajů. Celý proces je tak v souladu s českým právem, i když to pre-employment screening výslovně neřeší. "Pokud v rámci této metody nepožaduje zaměstnavatel informace, které není oprávněn požadovat, nevidím v tom problém," vyjádřil se Miroslav Bělina, vedoucí katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení PF UK.

Personalisté nesmějí například pátrat po sexuální orientaci, náboženském smýšlení či politickém přesvědčení uchazečů. Podle Moroze dává právo firmám jen omezený prostor, jak se bránit před lháři a lumpy. "Poctivý člověk se nemusí bát, že si půjdu ověřit to, co o sobě sám tvrdí. Vadit to bude jen těm, kteří mají co skrývat."

Bankovní trezory lákají

Ověření životopisu by mělo být podle odborníků samozřejmostí u vrcholového managementu, zaměstnanců přicházejících do kontaktu s citlivými informacemi, pracovníků v IT s volným přístupem k datům či zaměstnanců na pozicích se zvýšeným rizikem korupce. Někdy si může prověřování uchazečů vyžádat i samotný odběratel.

"Vyrábíme kreditní karty a kartové asociace by s námi nespolupracovaly, kdybychom jim neslíbili, že ověřování údajů budeme provádět," tvrdí Christian Wimmer ze slovenské pobočky firmy Giesecke & Devrient.

Metoda se uplatní také v bankovních institucích. "Ověřování jsme svěřili externímu dodavateli, který zajistí na základě předaných dokumentů celou agendu. Prozatím jsme se nesetkali s nesouhlasem či negativní reakcí na tento proces ze strany nového zaměstnance," říká Blanka Bělovská z GE Money Bank. Jinou cestou jde ČSOB, která nechává prověřování uchazečů na svých lidech. Podle svého mluvčího Ivo Měšťánka však o spolupráci s externími firmami uvažuje.

Podle Františka Brabce z České komory detektivních služeb nemá smysl prověřovat například dělnické pracovníky. S jeho slovy však nesouhlasí Michal Moroz: "Každá skupina zaměstnanců si zaslouží individuální přístup. Jinak budeme postupovat u budoucího ředitele, jinak u skladníka."

Související