Co musí udělat byznysmen, který chce začít podnikat v Evropské unii ve službách?

Nejjednodušší start mají živnostníci, kteří budou své služby nabízet pouze dočasně a nemají v cizí zemi stálou provozovnu. Pro svou práci v zemích Evropské unie v rámci takzvaného přeshraničního poskytování služeb potřebují jen minimum dokumentů. Nezatíží je ani nutnost platit daně či zdravotní a sociální pojištění v zahraničí. Přesto se nevyhnou několika administrativním krokům.

V první řadě je nutné vyplnit žádost o vystavení evropského formuláře E 101, který potvrzuje, že podnikatel platí sociální pojištění v České republice. Formulář vystavuje Česká správa sociálního zabezpečení, žádost k vyplnění nabízí na stránkách http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/evropska-unie.htm. Toto potvrzení platí jeden rok s možností ročního prodloužení.

Druhým potřebným dokladem, kromě občanského průkazu či pasu, je evropský průkaz zdravotního pojištění, ten české zdravotní pojišťovny dávají automaticky.

Odborníci z organizace Enterprise Europe Network (EEN) doporučují navíc přeložení živnostenského listu do jazyka země, ve které chcete podnikat. Překlad usnadňuje komunikaci s úřady, které se zabývají kontrolou podnikání. Klíčové je podle EEN odjíždět do zahraničí s již podepsanou smlouvou o dodávce služeb. "Pokud chce podnikatel pracovat v zahraničí na základě volného pohybu služeb, musí si udržovat i zakázky v České republice. V případě kontroly je to pádný argument pro obhájení dočasného statutu činnosti v zahraničí," radí Kateřina Joklová z Enterprise Europe Network.

Volný pohyb služeb omezují výjimky


Základní pravidlo rovného přístupu k tuzemským a zahraničním podnikatelům však v Německu a Rakousku naráží na přechodné výjimky, které v podstatě znemožňují podnikání ve vybraných oborech - je to například stavebnictví nebo čištění budov. Tyto výjimky by měly platit do roku 2011. "Omezení je dnes podle našeho názoru proti vlastnímu zájmu Německa, udržení výjimky je tedy spíše politická záležitost," říká Jiří Skála ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Komplikaci při podnikání v unii představuje institut regulovaných profesí, u kterých členské státy Evropské unie vyžadují doklad o uznání kvalifikace. To se týká třeba pracovníků ve zdravotnictví nebo technických profesí. Přehled regulovaných profesí nabízí web http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/regprof/.

Pokud se živnostník rozhodne pro trvalejší formu podnikání v Evropské unii nebo si v zahraničí zřídí provozovnu, stává se situace složitější. Nejde už o přeshraniční poskytování služeb, ale o podnikání, které upravuje takzvané "usazování poskytovatelů služeb". Pak mají podnikatelé více povinností.

Patří mezi ně například registrace na živnostenském úřadu v zahraničí, vyřízení povolení k pobytu pro občany Evropské unie při pobytu delším než tři měsíce či nutnost platit daně a sociální či zdravotní pojištění v cizině. Plnění těchto povinností se ale může i vyplatit, například díky jednodušším daňovým zákonům nebo v podobě zahraničního důchodu. Na starobní důchod v cizí zemi přitom vzniká nárok, pokud podnikatel platí sociální pojištění v dané zemi alespoň jeden rok. Příjem peněz ze zahraničí pak zajistí Česká správa sociálního zabezpečení v rámci běžné žádosti o přiznání starobního důchodu.

Při problémech na úřadech poradí systém Solvit


Konkrétní informace o povinnostech podnikatelů při podnikání v zahraničí poskytuje například Enterprise Europe Network při Centru pro regionální rozvoj ČR. Na webu http://www.crr.cz/index.php?menu=6 nabízí mimo jiné sadu brožur s popisem podmínek pro podnikání v jednotlivých zemích EU.

V případě problémů se zahraničními úřady nabízí podnikatelům pomoc také neformální systém Solvit, který v České republice působí při ministerstvu průmyslu a obchodu. Informace o něm najdete na http://www.mpo.cz/cz/eu-a-vnitrni-trh/solvit/.


Co dělat při přeshraničním poskytování služeb

Před odjezdem
Zažádat o uznání kvalifikace v cílové zemi, vyplnit formulář E 101 u ČSSZ, obstarat si Evrop. průkaz zdrav. pojištění, překlad čes. živnostenského listu, mít objednávku či smlouvu o dodávce služeb z cílové země.
Po příjezdu
Kontaktovat živnostenský úřad, po měsíci pobytu se přihlásit na policii, po třech měsících žádat o povolení k pobytu, registrovat se k platbě DPH, zjistit daňové poviností dle smlouvy o dvojím zdanění.
Zdroj: Kateřina Joklová, Enterprise Europe Network