Co signalizuje tento stav a do jaké míry se v této situaci mohou české firmy opřít o systém státní proexportní politiky? Některé náměty padly při kulatém stolu Exportéra, který proběhl v Praze na Ministerstvu průmyslu a obchodu (www.mpo.cz) dne 7. května 2008. Součástí diskuse byla i prezentace výsledků studie tří autorů Vysoké školy ekonomické v Praze (www.vse.cz) pod názvem Možnosti a meze proexportní politiky.
Na čem se podnikatelé i akademici z VŠE shodují, je potřeba účinné proexportní politiky. Ostatně v té či oné míře existuje snad v každé zemi. "Současná doba je dobou liberalizace zahraničního obchodu a hlásání otevřenosti. Na druhé straně existuje poměrně masivní podpora exportu nejen v ČR, ale i v dalších zemích Evropské unie. Základní přístupy k této podpoře by se neměly zpochybnit, byť by proexportní politika neměla zasahovat tak hluboko, aby likvidovala hospodářskou soutěž," tvrdí Eva Klvačová z VŠE.
Vhodnost pěstování proexportní politiky zmínila i Dagmar Kuchtová, ředitelka sekce vnějších vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR (www.spcr.cz). "Bylo by tristní po letech budování systému proexportní politiky různými institucemi a organizacemi dospět k názoru, že jí není potřeba. Ti, co ji zatracují, jsou asi ovlivněni dřívějšími příznivými čísly obchodní bilance. Je ale třeba se podívat pod pokličku věci a na to, že tahounem vývozu jsou dvě procenta firem, které vytvářejí dvě třetiny celkového objemu exportu," upozorňuje Dagmar Kuchtová.
Diskutující se shodli na tom, že důležitější než současná výše výdajů státu na podporu exportu je proexportní politika jako součást nastavení celkového podnikatelského prostředí, které by povzbuzovalo podnikatele.
"Podpora ze strany státu, to není až tak o penězích. Troufám si říci, že v zásadě se objem peněz určených na podporu na výsledcích firem neprojeví. Proexportní politika také neučiní z firmy úspěšného vývozce. Úspěch si musí každá firma uhrát sama špičkovými výrobky, dovednostmi a šikovností. A hlavně vlastními kvalitními lidmi, kterých je v současnosti nedostatek. Nelijme do malých a středních podniků peníze, to je zbytečné. Nastavme jim však optimální pravidla a hřiště, na němž lze pružně reagovat a kde funguje vymahatelnost práva," říká Karel Havlíček, místopředseda Asociace malých a středních podniků ČR (www.amsp.cz) a ředitel holdingu středních firem SINDAT.
Proexportní politika je podle něho doplňkem, ústředním tématem exportu má být stav podnikatelského prostředí, které ale ovlivňují víc samotné firmy než státní instituce.
Tento postoj podporuje i autor studie VŠE Karel Mráček. "Zejména malé a střední firmy mají na cizích trzích oproti velkým podnikům horší vyjednávací pozici. Nemají dostatek kapacit a specialistů k vybudování hlubších znalostí o trhu. Přímá podpora státu by však neměla přinášet jejich pasivitu a vyvolat přílišné očekávání. Kloníme se proto k používání spíše nepřímých nástrojů podpory exportu, ty přímé zakládají určitou selekci a zvýhodňují jedny firmy oproti druhým," říká Karel Mráček.
Ani Dagmar Kuchtová se nedomnívá, že by primární potřebou firem byly státní peníze na podporu jejich vývozu. Důležitější je nastavený systém služeb a efektivně fungující síť podpory v zahraničí. "Pokud chceme dospět k efektivnímu řešení podpory, je třeba se podívat na rezervy. Je to hlavně o lidech, kteří pracují v nastaveném systému.
Potřebu profesionálů na svých místech přiznává i Jana Adamcová, ředitelka oddělení podpory exportu na MPO. "Největší potenciál je skutečně ve zlepšení kvality pracovníků. Péče o lidské zdroje je všeobecně problém státní správy. Navíc je tu usnesení vlády, díky němuž se ročně snižuje počet zaměstnanců o tři procenta. Už nyní to začíná být problém a posilování priority v jedné zemi jde na úkor omezení v zemi jiné," tvrdí Jana Adamcová.
Podle Dagmar Kuchtové s efektivní proexportní politikou souvisí nastavení ekonomické diplomacie a kompetencí vztahu mezi MPO a MZV. "Ne vždy je to ideální vztah, což vidíme na ambasádách, kde pak narážíme na problémy," říká Dagmar Kuchtová.
"O tomto vztahu už diskuse probíhá celá léta, ale pokud se nezmění stávající nastavení kompetencí obou ministerstev v oblasti podpory obchodně-ekonomických zájmů ČR v zahraničí a s tím související otázka lidských zdrojů, můžeme počítat jen s dílčími úspěchy. Rádi bychom to projednávali i na Radě pro obchod a investice jako poradním a koordinačním orgánu vlády a podnikatelů, se silným zastoupením podnikatelů, pro oblast obchodu, exportu a investic. Tu se snažíme od roku 2006 ve spolupráci s MPO rozběhnout. Rada je již formálně ustavena, ale zdržení není bohužel na straně podnikatelů," dodává zástupkyně Svazu průmyslu a dopravy.
Záležitost fungující sítě státní podpory v zahraničí je podle některých diskutujících zejména otázkou nastavení kvality služeb obchodních radů na zastupitelských úřadech, ředitelů kanceláří agentury CzechTrade a CzechInvest. A také otázkou lidských kapacit v jednotlivých teritoriích. Měly by být důraznější v prioritních zemích, tak jak byly nastaveny v proexportní strategii MPO?
"Pokud hovoříme o tom, zda podpora má být výraznější v té či oné zemi a zda je po světě účelně přerozděleno 130 obchodních radů či více než tři desítky ředitelů CzechTrade, podnikatelské sféře je jedno, pod jakou hlavičkou jim stát poskytuje službu. Podnikatel v globálním světě je tam, kde vidí obchodní příležitosti. Z tohoto pohledu pro něho není ani tak důležité rozlišovat prioritní země, jak jsou definovány v proexportní strategii státu. Potřebuje a může v rámci proexportní politiky obdržet podporu i v dalších, než jen prioritních zemích," říká Zdeněk Kočárek, ředitel zahraničního odboru Hospodářské komory ČR (www.komora.cz).
Obdobný názor vyslovuje i Jiří Šářec, výkonný ředitel aliance Česká dobývací technika. "Malé a střední podniky, jak je znám, se nestarají o to, která země je prioritní z hlediska ČR. Na ten či onen trh vstupují podle toho, jak ho znají a jaké o něm mají informace. Právě informací je stále málo," říká Jiří Šářec. Na druhé straně jako dobrý příklad nabídky relevantních obchodních informací uvádí exportní konference, které pořádá či spolupořádá CzechTrade.
Jiný úhel pohledu na problematiku rozlišení a nastavení prioritních trhů podává další autor studie VŠE Jiří Malý. Podle něho se prohlubuje rozpor mezi výsledky zahraničního obchodu ČR se zeměmi Evropské unie a na druhé straně s teritorii mimo sedmadvacítku. "Se zeměmi EU se nám zvyšuje obchodní přebytek, naopak mimo toto seskupení se zvětšuje deficit. Ovšem v rámci nadefinovaných prioritních zemí český stát podporuje země bez ohledu na přebytek či deficit. Mezi těmi, s nimiž máme deficit, jsou Čína a Kanada, které jsou pro ČR prioritní. Deficit je i s Japonskem, Jižní Koreou a jinými zeměmi jihovýchodní Asie, ty ale stát za prioritní nepovažuje. V tom je určitá nevyváženost," poznamenává Jiří Malý.
Podle něho limitované prostředky na proexportní politiku nedávají příliš možnost rozšiřovat okruh prioritních zemí, na které by se více soustředila podpora státu. Je tedy otázka, zda poopravit některé priority a nahradit je jinými.
K prioritním zemím podotýká Jana Adamcová, že MPO má zájem podporovat firmy, aby vstupovaly na tyto vybrané trhy. "Máme devatenáct prioritních zemí, z toho sedmnáct je mimo Evropskou unii. Co se týče účasti na veletrzích, je u našich firem malá odezva. Často proto, že se jedná o vzdálená a jim neznámá teritoria. Proto jsme dali možnost přímo ambasádám organizovat oficiální účast ČR na veletrhu v zemi své působnosti, pokud se sejdou alespoň tři firmy. Pokud mohou firmy využít zázemí a know how zastupitelského úřadu, je pro ně účast samozřejmě jednodušší," říká Jana Adamcová.
Koncepce prioritních zemí nebyla však při diskusi zatracována jako taková, priority chápe jako poměrně dobře nastavené například Svaz průmyslu a dopravy, ostatně na jejím vytváření se podíleli samotní podnikatelé a jejich organizace. Zejména pro agenturu CzechTrade je jejich vytipování vodítkem důraznosti nastavení služeb. "Chápu, že firmy nejvíce zajímá, zda v zemi obdrží relevantní službu či nikoliv. Ovšem selekce teritorií znamená pro nás doporučení, abychom mohli exportérům poskytovat individuální služby. Když Vietnam vstoupil do Světové obchodní organizace, byl to indikátor rušení bariér a pro nás signál přesunout tam kapacity. Proto jsme právě ve Vietnamu otevřeli před půl rokem kancelář," říká Ivan Jukl, generální ředitel CzechTrade. Podle něho zní krédo agentury: Kvalitní a ekonomicky výhodné služby.
A právě o nabídku služeb státem jde firmám především. "Základ prioritních zemí by se nemusel měnit, sestava vycházela z toho, zda jsou tyto trhy perspektivní z hlediska komodit a jejich uplatnění na trhu atd. Důležitější však je skladba služeb a jejich kvalita, kterou stát poskytuje. Nejde jen o CzechTrade, ale i další složky státu, které působí v zahraničí," poznamenává Dagmar Kuchtová.
Nehledě na slušný standard služeb státu exportérům a zvedající se kvalitu, v diskusi padlo několik výhrad. "Kanceláře CzechTrade jsou přetížené, tři zastoupení v Rusku jsou málo. U obchodních radů v některých případech cítíme jejich vytíženost jinými úkoly a menší nabídku služeb pro konkrétní případy. Přáli bychom si také vstřícnější vystupování vládních politiků při podnikatelských misích, které jsou i možností setkání s ministry či s premiérem. To se v některých případech nedaří," říká Jiří Šářec. Za problém považují podnikatelé posilování koruny. "Růst exportu se zastavil a firmy jsou kvůli negativnímu kurzu nuceny omezovat investice do inovací. Rozumíme tomu, že stát ani centrální banka kurz zásadně neovlivní, ale odmítáme poslouchat politiky, že se nic neděje a že si s tím trh poradí. Děje, protože vygenerované prostředky potom končí v provozních aktivitách a zbývá méně na inovace vyšších řádů. Výrobkové inovace trvají tři čtyři roky, takže je otázkou střednědobého horizontu, kdy se projeví nepříznivé změny. První signály už tu jsou a v tom nepomůže žádná podpora exportu," upozorňuje Karel Havlíček.
Současně dodává, že euro není samospasitelné. "Počítejme při jeho zavedení s jinými negativními dopady, například s vyššími náklady na pracovní sílu. Řešení je v inovacích, euro není hlavní nástroj úspěchu," dodává.
Velké firmy mají přirozeně větší zájem o zavedení eura než ty menší, například Svaz průmyslu a dopravy se kloní k termínu roku 2013.
Účastníci diskuse u kulatého stolu Exportéra
- Dagmar Kuchtová, ředitelka sekce vnějších vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR
- Karel Havlíček, místopředseda Asociace malých a středních podníků ČR
- Zdeněk Kočárek, ředitel zahraničního odboru Hospodářské komory ČR
- Jiří Šářec, výkonný ředitel aliance Česká dobývací technika
- Jana Adamcová, ředitelka oddělení podpory exportu na MPO
- Eva Klvačová, VŠE
- Karel Mráček, VŠE
- Jiří Malý, VŠE
19 prioritních zemí
- Rusko, Ukrajina
- Bulharsko, Rumunsko
- Chorvatsko, Srbsko, Turecko
- Egypt, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty
- Indie, Čína, Vietnam
- USA, Kanada, Mexiko
- Argentina, Brazílie, Chile
