Každý večer se ženy zahalené v šátcích toužící po romantické literatuře sejdou u stánků s knihami ve městě Kano, v samotném srdci islámského severu Nigérie. Zatímco slunce zapadá za nedalekou mešitu, listují unikátní knižní nabídkou psanou ženami pro ženy. Oblíbené, levně vázané svazky se zabývají problémy, s nimiž se setkávají ženy ve společnosti řízené islámským právem šaría, jako je namlouvání, polygamie či význam pravé lásky.

Jakkoli by podle západních měřítek mohly být těžko považovány za červenou knihovnu, kontroverze obklopující to, co akademici nazývají "literatura z tržiště v Kanu", roste úměrně počtu čtenářek. Konzervativní učenci a duchovní na nigerijském severu tyto knížky odsuzují coby škvár degradující islámské a tradiční kulturní hodnoty. Nejvyšší islámští představitelé před časem hromadu svazků na protest zapálili.

Ale čtenářky říkají, že jim tyto knížky, které mají názvy jako: Čepel osudu, Falešná láska či Rozčarované srdce, pomáhají orientovat se v každodenním životě. Počet titulů rychle stoupá a především mladší ženy se staví proti převážně mužské, konzervativní elitě. "Ženy tyto knihy nepíší jen pro potěchu. Ne, píšeme je, protože vidíme, co se ve společnosti děje, a chceme, aby se spousta věcí změnila nebo upravila," říká Binta Rabiu Spikinová, dvaatřicetiletá žena, která vyrostla v domě svého dědečka, jenž měl pět manželek. "Chceme změny. A proto píšeme," dodává Spikinová, která zatím žije sama.

Mnozí muži v severní Nigérii mají až čtyři manželky a často nutí ženy, které by v běžných podmínkách rozhodně nebyly přirozené spojenkyně, aby spolu žily ve stísněných prostorách. Knihy sice nenabízejí návod, jak se s tímto rodinným stavem vyrovnat, ale popisují fungování podobných rodin, takže ženy vědí, co mohou čekat.

Jiné svazky staví na snovějších základech a nechávají ženy otevřeně flirtovat s muži a tančit s nimi na veřejnosti. Ve skutečnosti je tohle v severní Nigérii velmi výjimečné a u žen je podporována na veřejnosti zdrženlivost a cudnost. "Žijeme v moderní společnosti, ale pořád tu existují věci, které nám nikdo nepoví," říká Maryam Muhammed Haladuová, dvacetiletá vášnivá čtenářka těchto knížek. "Některé ženy, když se provdají, vůbec nevědí, co mají dělat. Nevědí, jak se o muže postarat, jak ho mají svést." Ale už popis mužů a žen žijících dohromady popuzuje část konzervativců.

Islám přinesli Hausům arabští obchodníci s otroky a kořením ve 14. století. Angličtí kolonialisté, kteří vládli Nigérii až do získání nezávislosti v roce 1960, doplnili hauštinu latinkou, což umožnilo Hausům rozvinout bohatou literární tradici.

Dokud koncem 90. let dvacátého století do této oblasti nedorazily počítače a levnější nakladatelské vybavení, kontrolovala tisk mužská kulturní elita. Ale s nedávnou explozí komunikačních technologií si cestu k vydávání vlastních knih našly i ženy.